Hraniční a kontroverzní téma v BDSM. Konsensuální nekonsent znamená, že se jeden z aktérů dobrovolně vzdá možnosti do „scénky“ zasahovat a nechá rozhodování plně v kompetenci dominantního partnera či partnerky. Tedy nepoužívá v takové situaci takzvané záchranné slovo, tedy stopku (safeword). I přes nemožnost si v průběhu říci je ale klíčový vstupní dobrovolný souhlas.
Ač se to nezdá, je to v BDSM submisivní jedinec, který píše scénář. Dává pravidla. Nastavuje scénku. A má moc ji ukončit. Takové nastavení sil vyvažuje vztahové působení a vnáší do BDSM scénářů bezpečnostní prvke. Současně ale představuje určitou psychickou zátěž pro submisiva. Má stále "povinnost" kontroly, nese břímě managementu scénky.
U konsensuálního nekonsentu tomu tak není. Submisiv je zbaven rozhodování a tím je potenciálně odlehčen. Osvobozen.
V pojmu je zcela klíčové slovo konsenzuální. Protože nekonsentu (nedobrovolnosti) předchází oboustranná svobodná a uvědomělá dohoda a nastavení pravidel.
Aktivity jsou tedy chtěné, vyvolávají vzrušení, dějí se v rámci ohraničeného bezpečného prostoru s člověkem, kterému naprosto důvěřuji.
Jako total power exchange je to hra na hraně s potenciálními riziky zejména pro lidi, kteří mají v minulosti zkušenost se sexuálním obtěžováním nebo násilím. Mohou spustit nejrůznější psychické obtíže, flashback, nejrůznější úzkosti a podobně.
Klíčové je absolutní dodržení pravidel, které takovou scénku ohraničují:
nic co travel poškozuje fyzické nebo psychické zdraví
jen předem dohodnuté praktiky a v dohodnutých hranicích
žádná překvápka a experimenty, které nebyly předtím diskutovány
bez předchozího svolení zákaz zapojení dalších osob
pokud nebyl předem dán výslovně souhlas k sexuálnímu styku, je opak brán jako znásilnění se všemi právními i morálními následky
Konsensuální nekonsent je určen zkušeným a vyzrálým partnerům, kteří mají dokonalé sebeovládaní a empatii k potřebám druhého.
Může to být vysoce adrenalinový a BDSM prohlubující zážitek naprostého odevzdání se druhému, pocit uvolnění a ztráty kontroly.
Tam, kde je submisiv zbaven určité zátěže nad managementem scénky, je tato odpovědnost plně dána dominantovi. O to větší nároky po všech stránkách jsou na něj v tomto režimu kladeny. Musí být maximálně přítomen a napojen na submisiva a jeho potřeby, vnímat jeho emoce i fyzický stav a pružně zareagovat. Stále totiž platí, že morální, ale i legislativní břímě v případě budoucí neshody na průběhu leží jednoznačně na dominantovi a bude to on, kdo si případné právní následky svého chování ponese.
Comments