Jen si představ ten den! Letní les. Ticho. Vůně. Blížíš se k tomu Místu. Místu, jehož souřadnice jsem Ti poslala. Přemítáš, zda-li to bude skutečné. A pak… nejprve nezřetelně, zahlédneš v syté lesní zeleni svítí nahé tělo…
Ale popořadě…
Jednu z mojich bláznivých sexy akcí, kterou zrealizuji vám teď chci představit… Zkoušela jsem jí už před minulé léto a byl to vážně adrenalin. A letos ještě vše trochu vylepším!
Krok číslo jedna – ten nejdůležitější je, že pár dní předem pošlu zájemcům místo venku s okruhem s poloměrem asi 3 km, datem a časem, kde mě mohou přijít navštívit.
Den předem na vybraný strom přišpendlím ponižující vytištěnou tabulku: Trans MILF Karolína. Neposlušná Trans mamina.
Den D je tady. Asi půl kilometru od místa vysvlékám své civilní oblečení a dávám je do tašky. Ta zůstane zde. Dále pokračuji jen v sexy silonkách, sexy botách, podvazkovém pásu a sexy letních šatech. Na kotnících i zápěstí kožená pouta. Na krku kožený obojek. Na úd pás cudnosti. Vše zamčeno zámečky a klíčky zůstanou taky v tašce. Teď je čas odeslat přesné souřadnice. Zájemci o akci dostali přibližný okruhu místo i čas. A já jim teď SMS zprávou a emailem posílám detail místa s mapkou. Srdce buší na 100 procent když mačkám tlačítko odeslat a mířím směrem k místu.
Sebou v tašce nesu pár pomůcek. Na strom pověsím klystýrový vak s hadicí a naliju do něj litr vody.
Je čas odložit oblečení. Smím si nechat jen sexy kalhotky, punčochy a lodičky. Žádné šatičky! Na krk nasazuji obojek s dlouhým vodítkem přivázaným ke stromu.
Ten podivný pocit… Cítím na skoro nahém těle čerstvý lesní vzduch. Tělem hned projede vlna vzrušení. Adrenalín je na maximu. Nevzdám to, neuteču! Nesmím!
Položím na zem velkou deku a klekám si do polohy pejska. Klečím a čekám. Srdce buší. Uši se napínají za každým zvukem. Příjde někdo? Najde odvahu? Čas? Energii? Stojím někomu za tu cestu sem? Čtenář blogu. Fanda na amatérech… Je jich spousty, ale…
Někde v dálce slyším nezřetelné křupnutí. A další. Srdce poskočí. Jsou to halucinace, pracující fantasie, adrenalín? Ne! Je to zvuk a ten zvuk je jasný! Celým tělem prochází vlna vzrušení. Několik metr ode mě se objevuje muž.
Ve středním věku. S plnovousem. Na hlavě sportovní kšiltovka. Usmívá se.
“Ahoj!” pozdraví. Nadechuji se. Sucho v ústech. K muži jsem otočená čelem. Krčím se, aby neviděl moje intimní místečka schovaná pod kalhotkami. Nervozitou necítím v rozkroku ani vzrušení a můj úd zamčený v akrylátovém pásu cudnosti je naprosto měkký. Ve spáncích mi tepe krev!
“Dobrý den pane. Moc děkuji, že jste přišel. Asi z blogu víte, že jsem strašně neposlušná trans mamina. Strašně se stydím to říct pane, ale nebyla jsem dneska na velké. Tak jsem vás chtěla poprosit, jestli byste mi neudělal klystýr a nepropláchnul mi mojí macatou prcinu. Všechno jsem pro vás přichystala. Tady na stromě je zavěšený klystýrovací vak s mýdlovou vodou. Prosím ja na vás teď vyšpulím svoji macatou maminovskou prdelku a strčte mi do ní tuhle hadici.”
“Dooobře” říká muž trochu pobaveně a trochu rozpačitě. “Ty seš tedy pěkně nezbedná!”
“Prosím pane kdybych během klystýru fňukala nebo vzdychala tak mi nasaďte roubík co je v tašce.”
Muž uchopí hadici vedoucí od plného vaku, který visí připravený na stromě. Teď nastal ten čas. Pomalu se otáčím prdelkou na muže.
“Prosím vás pane, stáhněte mi kalhotky, abych před vámi byla úplně nahatá. Strašně se stydím!”
Muž se sklání, prsty vjede pod okraje kalhotek a rychle je stáhne. Nadzvednu nohy a on je odkládá stranou. Do celého těla vjíždí doposud nepoznaná vlna podivného pocitu. SMěs vzrušení se studem.
Roztahuji nohy a špulím zadničku. Cítím jeho zrak mezi půlečkami. Líbím se mu? Nejsem moc tlustá? Nepřijde mu trans v reálu divná? Jedna myšlenka střídá druhou. Nejistota roste. Stud začíná v konečcích prstů a prostupuje celým tělem.
Muž přikládá hadici k zadečku. Chvěji se.
“Prosím zasuňte mi jí tam až po zarážku”. Asi po osmi centimetrech je na hadici zarážka. Cítím jak mi muž přikládá hadici k prdelce a jemně jí zatlačí. Nekontrolovaně se mi začne třást celé tělo. Nemůžu to zastavit. Možná příval adrenalínu, nervozita, stud.
“Prosím pane, kdyby mi během klystýru kolem hadičky unikla voda, stačí jen troška, moc vás prosím, jestli byste zastavil produ vody, vytáhl hadici z mé prdelky. V tašce je pumpička s hadicí, mentholová zubní pasta, rákoska a kožený pásek. Hned mi jí strčte do mojí macaté prdele a desetkrát zmáčkněte pumpičku. Pak mi vytlačte celou tubu mentolové pasty do prcky a pak mi pořádně seřezejte mojí tlustou prdelku rákoskoun a tím koženým páskem.”
Muž se zase zasměje. Moc toho neříká, ale chová se příjemně a soustředěně. Otáčí kohoutkem na vaku a hadičkou začíná proudit voda. její maximální průtok je napevno nastaven regulátorem tlaku připojeným k hadičce, tak akorát, aby tekla docela rychle. Hned začínám cítí jak se mi plní bříško.
Klečím, špulím zadničku. Muž mě jemně pohladí po zadečku, přejede po vnitřní straně stehen a plnícím se bříšku. Tělem projede husí kůže z jeho cizích dotyků.
Tlak v bříšku roste. Svírám análek. Asi polovina vaku je upotřebena. A v té chvíli, malinkaté chvíli nepozornosti mi najednou voda trochu vystříkne kolem hadičky.
“Ajaj” řekne muž a přesně dle mojich instrukcí zastavuje proud vody. Moje vzrušení opět narůstá do nebeských výšin.
“Pane strašně se omlouvám. Moc prosím, abyste moji velkou prdelku potrestal. Prosím vás teď mě pro jistotu spoutejte za zády ruce, kdybych chtěla být neposlušná a jestli chcete tak mi nohy do široka přivažte k tomuhle klacku.”
Muž zná tuhle mojí fantasii. Četl jí na blogu. Ví co se od něj očekává. Zná tuhle hru. Asi se na ni těšil Fantazíroval o ní. Lehám si hrudníkem na zem a sama dávám ruce za záda. Muž je jemně bere a zápěstí mi spoutává kovovými pouty. Mohu si je sama odemknout. Ale je to jen hra.
Pak uchopí delší větev, kterou jsem vedle sebe položila. Na každém jejím konci je stahovací páskou vytvořené očko s karabinkou. Muž mi klacek vkládá mezi nohy a přicvakne karabinky ke kotníkům.
Spoutání, roztažené nohy a vyšpulená zadnice způsobují další vlnu neovládnutelného chvění celého těla. Adrenalin dělá svoje. Muž si toho všímá.
“Neboj se Karolko, nebude to tak strašný…”
Pak z tašky vytahuje náhradní hadici pro zlobivé prdelky, kterou jsme připravila. Je stejná jako ta původní. Dlouhá, oranžová. Až na dvě vylepšení. Na konci má namotanou tlustou vrstvu obvazu. A ta patří do mé prdelky. Vrstva obvazu prdelku dobře utěsní a navíc v análku neklouže. Na druhém konci je nasazena rozdvojka a hadice se rozdvojuje na dvě další hadice. Jedna část je volná a je určena k připojení k hadici klystýrového vaku. K druhé hadici je připojen gumový balónek s ventilkem – pumpička.
U hadice je lísteček s návodem a lubrikační gel.
Muž si návod čte. Pak obvaz důkladně potře gelem. Klekne si k mému vyšpulenému zadečku.
Do rukou bere roubík s kuličkou a přechází k mé hlavě.
“Otevři pusinu, raději ti dám roubík, abys někoho nevylekala nějakými zvuky.”
Sama otvírám pusu. Zapíná řemínek za hlavou. Srdce strašně buší.
Důkladně potře gelem obvaz na konci hadice, připojí její volný konec ke klystýrovému vaku visícím na stomě a klekne si k mému vyšpulenému zadečku. Jemně mi konec hadice s obvazem začne krouživými pohyby tlačit do prdelky. Moc to nejde. Jednou rukou jemně roztahuje půlečky a okraje análku a stále tlačí obvaz dovnitř. Nespěchá, je trpělivý a já cítím jak v prdelce roste tlak a obvaz se zasouvá hlouběji a hlouběji až po zarážku.
“Tak půjdem na to Karolko?” a otáčí kohoutkem na klystýrovém vaku. Průhlednou hadicí vedoucí od vaku začne pomalinku téct pramínek mýdlové vody.
“Karolko začnem trochu tlakovat zadeček vzduchem. Ty bublinky se smíchají s tou mýdlovou vodou a ta pěna ti hezky vyčistí prdelku. Uvidíš jak se ti pak uleví!”. Do ruky uchopí pumpičku připojenou k hadici a jednou jí pomalu zmáčkne. Ihned cítím jak mi to v prcině zabublá. Podruhé.
Muž si klekne k mému zadečku. Položí na půlečky jednu ruku a druhou začne mačkat pumpičku.
“Dáme teď tři sta mililitrů vzduchu, to nic není”. Muž pumpuje zatímco voda ve vaku pomalu ubývá. V bříšku to občas zakručí a zabublá. A pak mi kolem obvazu s tichým písknutím unikne trochu vzduchu ze zadečku.
“Sakra práce Karolíno”” zvolá muž. “Tak to je špatný, unikl nám tady vzduch.”
Jakmile je vak prázdný, sundává mi muž pouta.
“Otoč se teď na záda. S nasazenou rozporkou z klacku na nohou to jde špatně a muž mi musí pomáhat. Při pohybu mě tahá hadice s obvazem v prcině. Cítím jak velký kus obvazu pořádně tlačí.
Ležím na dece a pozoruji krásné koruny stromů nad sebou. Nohy mám roztažené a připoutané ke klacku. Muž mi je pokrčí. pak velmi jemně vezme moje ruce a každou z nich něžně připoutává pomocí kovových pout k jednomu z kotníků.
“Radši tě teď trochu víc svážu, protože to bude nepříjemné. Bohužel nám unikl s prdele tlak. Máš tu dírku moc velkou a špatně to těsní. Zkusíme s tím něco udělat.”
Z mé tašky vytahuje připravený kus obvazu. Obtočí jej kolem hadice v mé prdelce a pak jej začne jemně zastrkávat mezi hadici a můj roztažený análek.
“Zkusím to trochu přitěsnit a uvidíme jestli to pomůže. Karolko musím ti ještě dát další vodičku. Litřík je na tak velkou prdelku strašně málo. Dáme ještě jeden litr, jo?”
Pak vstane, z mé tašky vatahuje další PET láhev a celý litr, který v ní je nalévá do vaku.
Pak položí svoji turistickou botu na klacek, ke kterému mám připoutané kotníky i zápěstí, takže s ním nelze pohnout.
“Strašně moc toho vzduchu uteklo. Podle mě všechen co jsme ti tam dal a zdálo se mi že toho muselo být i víc. Asis mi tady i prděla. Nechtěl jsem to dělat, ale teď ti musíme natlakovat pořádně prdel. Dáme půl litru vzduchu. Kdyby se ti chtělo plakat tak klidně můžeš, to někdy pomůže. Hlavně zkus uvolnit tu prcku”
A pak začne pomalu mačkat balónek. Každé zmáčknutí je asi 30 ml vzduchu a mě teď čeká asi 16 zmáčknutí. S každým zmáčknutím. S do hadice dostane vzduch a já zřetelně cítím bublinky v mé prdelce. Tlak v bříšku pomalu roste a přichází na mě nucení. Vzdychám a tělo se chvěje adrenalinem a vzrušením.
“Zase jsem něco slyšel jak tu syčí! To snad není možný Karolíno!” říká naoko rozzlobeně muž. Není to pravda, z prdelky mi nic neuniklo, alespoň si to myslím, ale muž tvrdí něco jiného.
“Zase nám všechne vzduch unikl ven! Safra práce s tou tvojí velkou prdelí! Musím ti připumpovat dalších tři sta mililitrů a až budeš napumpovaná tak ti se zašpuntovanou prdelí tak tě bohužel musím seřeza na holou páskem jak malou holku.”
Líbí se Ti tato fantasie? Chtěl bys ji zažít? Zanechej mi svůj email pomocí formuláře. Zcela nezávazně. Až budu akci chystat, dám Ti vědět a Ty se bdeš moci rozhodnout zda přijdeš. Společně taky můžeme vymyslet další fantasie.
var ifr = document.getElementById(“JotFormIFrame-231327160398355”); if (ifr) { var src = ifr.src; var iframeParams = []; if (window.location.href && window.location.href.indexOf(“?”) > -1) { iframeParams = iframeParams.concat(window.location.href.substr(window.location.href.indexOf(“?”) + 1).split(‘&’)); } if (src && src.indexOf(“?”) > -1) { iframeParams = iframeParams.concat(src.substr(src.indexOf(“?”) + 1).split(“&”)); src = src.substr(0, src.indexOf(“?”)) } iframeParams.push(“isIframeEmbed=1”); ifr.src = src + “?” + iframeParams.join(‘&’); } window.handleIFrameMessage = function(e) { if (typeof e.data === ‘object’) { return; } var args = e.data.split(“:”); if (args.length > 2) { iframe = document.getElementById(“JotFormIFrame-” + args[(args.length – 1)]); } else { iframe = document.getElementById(“JotFormIFrame”); } if (!iframe) { return; } switch (args[0]) { case “scrollIntoView”: iframe.scrollIntoView(); break; case “setHeight”: iframe.style.height = args[1] + “px”; if (!isNaN(args[1]) && parseInt(iframe.style.minHeight) > parseInt(args[1])) { iframe.style.minHeight = args[1] + “px”; } break; case “collapseErrorPage”: if (iframe.clientHeight > window.innerHeight) { iframe.style.height = window.innerHeight + “px”; } break; case “reloadPage”: window.location.reload(); break; case “loadScript”: if( !window.isPermitted(e.origin, [‘jotform.com’, ‘jotform.pro’]) ) { break; } var src = args[1]; if (args.length > 3) { src = args[1] + ‘:’ + args[2]; } var script = document.createElement(‘script’); script.src = src; script.type = ‘text/javascript’; document.body.appendChild(script); break; case “exitFullscreen”: if (window.document.exitFullscreen) window.document.exitFullscreen(); else if (window.document.mozCancelFullScreen) window.document.mozCancelFullScreen(); else if (window.document.mozCancelFullscreen) window.document.mozCancelFullScreen(); else if (window.document.webkitExitFullscreen) window.document.webkitExitFullscreen(); else if (window.document.msExitFullscreen) window.document.msExitFullscreen(); break; } var isJotForm = (e.origin.indexOf(“jotform”) > -1) ? true : false; if(isJotForm && “contentWindow” in iframe && “postMessage” in iframe.contentWindow) { var urls = {“docurl”:encodeURIComponent(document.URL),”referrer”:encodeURIComponent(document.referrer)}; iframe.contentWindow.postMessage(JSON.stringify({“type”:”urls”,”value”:urls}), “*”); } }; window.isPermitted = function(originUrl, whitelisted_domains) { var url = document.createElement(‘a’); url.href = originUrl; var hostname = url.hostname; var result = false; if( typeof hostname !== ‘undefined’ ) { whitelisted_domains.forEach(function(element) { if( hostname.slice((-1 * element.length – 1)) === ‘.’.concat(element) || hostname === element ) { result = true; } }); return result; } }; if (window.addEventListener) { window.addEventListener(“message”, handleIFrameMessage, false); } else if (window.attachEvent) { window.attachEvent(“onmessage”, handleIFrameMessage); }
Comments