top of page

Páteční sen

Pátek večer. Na čem jsme se dnes e-mailem domluvili? 

Pokaždé když hraju scénku se stydím, což je skvělé, protože stud znamená adrenalin a adrenalin tomu všemu dává tu správnou, výjimečnou atmosféru. někdo lítá na kole v lese po single trail, někdo má rád paragliding, my tohle. Jasně, nemíříme tím úplně do mainstreamu…

Můj námět pro naši dnešní fantasii? V distopickém světě blízké budoucnosti jsem přistižena jako transvestita a ihned zařazena do tzv. “Registru shemale”. Skupiny, která má být státem kontrolována. Není odvolání, ale na druhou stranu, měsíce se nic neděje. Až jednoho dne přihází písemné povolání k pravidelné preventivní prohlídce. Mám se dostavit ve své ženské roli, řádně ustrojená a s nasazeným pásem cudnosti. Úřední dopis pokračuje řadou strohých informací, které lze jednoznačně chápat jako výhrůžky končící uvězněním. Nemám na výběr. Je mi úzko, jsem nervózní.

Oblečení je na mě. Růžové sexy punčochy, podvazkový pás, bílé kalhotky, delší černé šaty a růžové lodičky. Paruka, maska, prsa, zamykám pás cudnosti. Fantasie námětu se mění do fyzického světa, když beru za kliku pokoje, kde vím, že již čekáš Ty.

Otevírám dveře do místnosti. Ujímáš se role, zdravíš. Udělat ten první krok je pro mě vždycky tak těžké, stydím se. 

” Dobrý den, já jsem Karolína Ondine a přišla jsem na povolání na preventivní prohlídku”. 

S klidným, rutinním úsměvem odpovíš “Tak si paní prosím odložte a podíváme se na to.” Stále nejistě stojím “myslíte jako šaty?”

Už jsi otočený ke stolku, zády ke mně a něco chystáš. “Šaty a spodní prádlo prosím a na záda tady do křesla prosím, nohy do podpěrek”

Vyzouvám si kozačky, svlékám šaty. “Myslíte jako lehnout tady? ” ptám se nejistě. “Ano na záda a nohy do podpěrek a ještě ty kalhotky úplně dolů”. 

“Je to nutné? Já…já jsem myslela, že je to spíš administrativní kontrola…já…” – “Nebojte se, je to jen formalita, nejdříve se na vás podívám, bude to jen chvilinka, tak pojďte, kalhotky si odložte”

Svlékám si kalhotky, otočená zády k Tobě  a pak si stydlivě lehám do křesla, dlaněmi si zakrývám klín.

Pomáháš mi jemně vložit nohy do podpěrek. Pak mi bereš klidně obě moje ruce a jako končetiny loutky mi je odkládáš nad hlavu. Teď už jsem dokonale vystavená. Cítím jak mám prdelku rozevřenou.

Nasazuješ si latexové rukavice a tváříš se při tom rutinně. Dívám se po místnosti a ani nedutám. Jemně mi bereš do své ruky šourek. Cítím nával vzrušení a úd v akrylátovém páse cudnosti se začíná opovážlivě zvětšovat. 

“Klid, klid, to je normální, vy shemalové vždycky takhle při vyšetření reagujete, zkuste se uvolnit, potřebuju aby váš úd byl v klidovém stavu. Nechám vás pár minut, snažte se Karolíno myslet na něco příjemného a až se o vás nebude pokoušet erekce tak budeme pokračovat”.

Je to jako magické zaklínadlo. Oba víme, že tahle mise je nemožná. Úd je napnutý, tlačí, zvedá se s pásem cudnosti a objímka mi tlačí nepříjemně šourek. Přes tělo mi jemně přetahuješ velkou bílou osušku a opravdu mě necháváš několik minut čekat. Zdá se mi, že se to strašně vleče. Jsi ve vedlejší místnosti. Erekce pomalu a neochotně polevuje.  Ale jde to špatně, moje mysl, je rozptýlená a vzrušená. A můj klín rovněž.

Přicházíš. “Tak jak jsme na tom Karolínko?” Bereš do rukou osušku a v té chvíli na mě opět přichází vlna vzrušení, horka v klíně a krev se hrne do rozkroku jako rozpálená láva.

Opět nahá před Tvým pohledem. “Ajaj, pořád erekce? No nic, takhle vás teda nevyšetřím. Trochu to urychlíme, buďto zvládnete tu erekci nemít nebo to budeme muset provést jinak a to bude docela nepříjemné, tak zkusíme to ještě?

“Ano, já se omlouvám, já jsem se snažila, ale…” – “Někdy to prostě nejde a někteří shemalové jsou strašně vzrušivý, zkuste zhluboka dýchat…” opět bereš mezi prsty můj šourek a erekce je úplně maximální, kdybych neměla pás cudnosti, úd by mi stál jako mohutný stožár”.

” Tak nic Karolíno, uděláme to jinak, klekněte si do křesla na všechny čtyři. ” Neochotně se otáčím a klekám na všechny čtyři, půlky zadničky sveřepě svírám k sobě.

“Většinou tohle proti erekci pomůže…” bereš do ruky kožené paddle. Mohutné. Silné. Napřahuješ se “A hlavně uvolnit zadek a neuhýbat!” Šup! Plesk! A už dostávám první a opravdu pořádnou ránu. “Au! Prosím, je tohle nutné, já…” Plesk. Druhá. “A prosím nemluvíme a nehýbat se!” Třetí, čtvrtá! ” Dávám ruku před prdelku. Hned mi jí sundáváš “Jestli se nepřestanete bránit zapíšu vám prohlídku jako neprovedenou a jdete do vazby Karolíno!” Pátá, šestá…třicátá… Měníš nástroj za velkou dřevěnou vařechu. Prdelka pálí. Blí to a moje erekce opadává. začátek výprasku jsem vždycky strašně přecitlivělá. A tenhle je opravdu nepříjemný. Do ruky teď bereš tenkou plastovou pálku a tou to bolí jako čert. Kožené důtky. Štípe to, prdelka se mi po každé ráně zachvěje. Kožený pásek. Umíš to s ním. Rány sviští místností a já hlasitě vzdychám. Nehraju to!

Už rány nepočítám, jsou jich desítky. “Tak se zase položte na záda a mrknem, jestli už je to lepší!” Zadeček mi pulsuje, hřeje, pálí, cítím to teplo, které se z něj šíří do celého těla jako z právě zažehnutého krbu.


Gynekologická poloha, moje vystavení, roztažený klín a červený zadek působí jako instantní afrodiziakum. Krev se mi opět hromadí v pásu cudnosti.

“S váma je práce! Hrozný tohle.” Hraješ naštvaného a nevrlého. Rychle mi nasazuješ pouta na zápěstí a fixuješ mi ruce ke křeslu nad moji hlavu. Stejně rychle jsou zafixovány moje stehna v podpěrkách. Nový nával vzrušení. Ta bezmoc. Vždycky se mnou zacloumá panika. Zhluboka dýchám.

“První prohlídka a hned děláte takové problémy! Pro příště už to bude z vaší strany automaticky bez erekce! Dostanete teď horký převýchovný klystýr. Ještě se podíváme na kategorii zadku…” Bereš do ruky nějaké papíry a střídavě pozoruješ mojí zadnici a studuješ v jejich obsahu”

“Hmmm…tak to máme kategorii macaté prdele. To vidím na první pohled, to vás nebudu ani přeměřovat. Tak to ten klystýr uděláme klystýrovací pumpou…a….podle tabulek to máme…dva litry horké vody a půl litru vzduchu…mno já dávám u takových prcin radši vždycky rovnou třičtvrtě litru vzduchu!”

Zatrne ve mě! nejen v naší hře, ale doopravdy. Tohle bude zatraceně náročné! Opravdu to myslíš vážně? Skoro tři litry?! “Raději vám Karolíno dáme do pusiny roubík, někteří shemailové mi tady u toho řvou!” Rychle, než se vzpamatuji dostávám do úst velký kuličkový roubík a pevně mi jej páskem stahuješ za hlavou. 

Ležím, svázaná, umlčená. Přinášíš dvě nádobky vody, hrdě pokryté čepičkou mýdlové pěny, stavíš je vedle naší klystýrovací pumpy a noříš do ně hadičky, do každé z jednoho čerpadýlka. Pak už jen slyším známe klapání tlačítek na panelu. Nastavuješ. Samozřejmě nevidím jaké hodnoty a tak mohu jen doufat, že nehodláš dodržet svým výhružkám z Tvé verze scénáře. Do zadečku dostávám dvojitou nafukovací véku a pořádně dofukuješ balónky, až mě pořádně tlačí prdelka. Těžko se tomu bránit. Mám prcinku dokonale roztaženou, namazal jsi mi jí lubrikačním gelem a svými šikovnými prsty mi roztáhneš obě půlky od sebe a pak do mě vyfouknutý balónek cévky vklouzl jedna báseň. Jsem Tvoje figurka na hraní. 

Přinášíš čtyři ploché elektody. Au! Dvě těsně k análku, dvě na půlečky zadečku. Nekomentuješ to. Necháváš mě bezvládně ležet s maximálně zjitřenou myslí a na něco koukáš v mobilu. Trvá to a začínám mít podezření, že si mě tak vychutnáváš schválně. Pak se najednou ove charakteristické zaševelní pumpičky, rozsvítí se první zelená kontrolka a já vidím jak prozatím prázdnou průhlednou hadici začíná pomalu stoupat mýdlová voda směrem k mému zadečku. Prozatím tak do mě vniká jen vzduch z hadice, ne, že by to bylo super příjemné. Pořád koukáš do mobilu. Nejkratší interval spuštění dalšího čerpadla, který lze nastavit je minuta a tak počítám vteřiny. Druhé čerpadýlko a rychlost vody se zdvojnásobí. Už se mi plní prcinka a bříško. Další minuta a další čerpadýlko. Vzduch. Bublinky začínají rychle stoupat hadicí k mojí roztažené prcině a já cítím charakteristický pocit bublin v zadečku. 

Pohled na zpěněnou mýdlovou vodu plnou bublin v hadici mířící do mé zadnice mě naplňuje obrovskou vlnou vzrušení. Vím, že i Tebe.

Bereš do ruky magickou černo krabičku elektro-stimulátoru. První vlna elektrošoků do mojí utrápené a roztažené prcinky a zadečku. Svírá se mi v nekontrolovatelných vlnách a hýždě se mohutně třesou.

“Až do vás Karolíno dostaneme všechnu vodu a vzduch podle předpisů, tak vám nechám zašpuntovaný anál a dostanete ještě tabulkový výprask, celkem 150 ran na holý zadek”. Odkládáš krabičku, necháváš mě napouštět vodou a vzduchem, elektřina mi škube prdelí a bříško se mi opovážlivě nafukuje. 

Kontrolka pumpičky se vzduchem se zhasíná. Trvalo to strašně dlouho! Bříško mě tlačí a myslím, že výhružka o třičtvrtě litru vzduchu byla pravdivá! Sleduji jak voda v nádobkách pomalu ubývá. Zbývá odhadem čtvrtina v každé. Elektřina se sama vypíná. Myslím, že délka programů elektrostimulátoru je omezena na patnáct nebo dvacet minut. Zdá se to jako věčnost. Jakmile ustanou elektrošoky přichází první vlna vody, deroucí ze z prcinky. Dokonale nafouknuté cévka však nepustí ani kapku a tak jen cloumám macatým zadečkem, funím do roubíku a napínám spoutané končetiny. 

Jasně. Stále je tady naše stopka. Zvoneček přivázaný u mojí ruky. Stačí jím zatřást a hra je ukončena. Ale i tím kouzlo toho momentu. Jeho potenciál. To co mě ještě dnes s Tebou čeká. Netrpím dost na to, aby ten důvod nastal. Ale legrace to není. Přicházíš ke mě a jemně mi masíruješ bříško. Hýždě kolem nafuknutého balónku. Jemně přifukuješ balónky cévky, tlak v prdelce opět o něco vzroste. Moje vzrušení spolu s tím.


Konečně. Vypíná se první a vzápětí druhá kontrolka. V nádobkách zbývá ještě pár centimetrů vody. Svorkou uzavíráš hadici cévky, odpojuješ od ní hadici. Sundáváš ze mě elektrody. Obrovské nucení v prdelce a mám pocit, že voda a vzduch ze mě musí začít stříkat obrovským gejzírem. Ale análek mám dokonale zašpuntovaný. Bereš větší dřevěnou vařečku a dostávám první pořádný výprask na macatou prdelku. Dosahuji vrcholu extáze, úd se mi napíná a přichází mohutný orgasmus. Ale pás cudnosti dokonale drží erekci. Vzdouvám se v několik desítek sekund trvající extázi a nahlas přes roubík vzdychám. Nevypadneš ze své role.

Je to zvláštní pocit po orgasmu. Obvykle se nepříjemně stydím. Chci vše zapomenout. Uklidit. Zavřít pandořinu skříňku.Mám chuť pokračovat. teď tu ale ležím svázaná, nahá, před tebou. Bereš vlhké ubrousky a utíráš mi z podbříška semeno. 

“To vida! Konečně se nám to Karolíno povedlo a budeme mít za chvilku po erekci! A konečně si vás vyšetřím.” Odvazuješ mě, odepínáš mi roubík a pomáháš vstát. Mám bříško jako těhule. Díky! Pouštíš mě na toaletu a obrovskou rychlostí tam mizím. Cévku si zvládnu ve sprchovém koutě vytáhnout sama. V soukromí na toaletě uvažuju co dál. Nemám moc chuť ve scénce pokračovat, zásoba vzrušení z těla vyprchala, pára se upustila. Mám křeče v podbříšku. Dávám si horkou sprchu a stále mi nějaká voda bublá v bříšku. Nechce se mi ven. V koupelně strávím asi půl hodiny, zkouším se ještě trochu vyprázdnit. Další sprcha. Chce se mi odjet. Nemám ráda, když se během scénky udělám, ale dnes to bylo neskutečně intenzivní.

Nahá vycházím konečně ven. “Tak si Karolíno lehněte zase do křesla a konečně si vás vyšetřím”. Nevím jak pokračovat, ale Ty mě uchopíš za boky a vedeš si mě do křesla. lehám si. Přichází na mě krásná únava a uvolnění. Stoličku stavíš k mému klínu, sedaš si jako mechanik před otevřenou kapotou. Prsty mi roztahuješ půlky a do prciny dostávám chladivý kovový anální kolík. 

“Klíček od pásu máte paní?” ptáš se mě. “Je v kapse šatů…”

Ještě mi ho neodemykáš. Měníš kovovou anální ozdobu v prdelce za větší průměr. Tlačí to. Je to nepříjemné, hlasitě vzdychám. Odemykáš mi pás cudnosti. je to velká úleva. Cítím zárodek nové erekce. Vzrušení začíná potichu šeptat, někde tam vzadu. Bereš tlustý bondage provaz a podvazuješ mi šourek i úd. Pevně. Provaz stahuješ přes mezeru mezi hýždi dozadu a pak kolem pasu. /d mi stahuješ dokonale dolů a dozadu a tak když přichází erekce, je okamžitě zadržena tímhle pásem cudnosti, který jsi mi vyrobil. Takto svázaná s ozdobou v prdelce se musím opřít o stůl a vyšpulit prdelku, stále červenou po první výprasku. bereš do ruky kožený pásek. “Kolik jsem říkal, že bude těch ran? Ještě než dáme další třílitrový klystýrek?”

Líbilo by se Ti tohle se mnou prožít? Tak mi napiš...nebo mě kontaktuj přes Amateri.cz

Comments


bottom of page