Dneska mi jeden muž napsal na Amaterech, že by mi podvázal šourek. Zajímavá představa! Ve chvíli, kdy jsem si to přečetla, jsem se hned vzrušila. Nemám ráda podvazování “na krev”, kdy je omezen průtok krve. Je to nezdravé, nebezpečné a nevzrušuje mě to. Ale takové přiměřeně pevné, ještě nic neškrtící, ale přesto pevné…
A jak by to mohlo vypadat? Pás cudnosti bych měla samozřejmě nasazený a zamčený (klíček máš vždy Ty). Jemně bys středně tlustým hebkým provazem obtočil můj šourek, provlékl bys jej mezi kouličkami, utáhl tak akorát a pevně přivázal k pásu cudnosti. Ten bys mi stáhl hezky dozadu směrem k zadečku, abych byla co nejvíc jako pravá mamina. Cítila bych to pevné sevření. Chtěla bych se vzrušit, ale nejde to. Pocit horka zůstává nádherně uvězněn v podbříšku.
Svazuješ mě provazem kolem prsou a hrudníku a spoutáváš mi ruce za zády. Do pusy dostávám kuličkový roubík, na nohy kožená pouta spojená řetízkem, jen tak abych mohla pomalu šoupat nohami, ale nikam nemohla utéct.
Přinášíš opravdu veliký klystýrový vak. Opravdu moc, moc veliký. Stojím. Pevně svázaná. V rozkroku. Ruce pevně za zády.
Co se mnou uděláš? Posadíš se na židli a já se přehýbám přes Tvá kolena. Pořádně mi naplácáš na holou svoji rukou. Pleská to a hřeje. Bolí a pleská. Klekám si spoutaná s červeným zadečkem na hanbu, naproti tomu obrovskému klystýru. Čekám, co bude dál…
Comentários