top of page

Jarní šmírák 2024 je opět tady:

Pojď se na mě podívat na živo!

Proč Muž a ne "Pán"

Sním o svém Muži. Nemyslím muže na vztah 24/7. Nejsem 24/7 tranny. Jen si ráda hraji. A můj Muž je Muž pro naše hry. Nikdy mě moc nevzrušovala ta hra na “Pána”. Nejsem fenka. Na “Pánovi” pro mě není až tak nic moc sexy. Pád, který štěká rozkazy, a hraje si na supercool tvrďáka domiňáka. Týpek co naši první konverzaci začne oslovením “děvko”.

Mě vzrušuje Muž. Muž pro kterého jsem Žena. Na naši hru se ze mě stává něžnější a zranitelnější stvoření, které chrání. Projevuje k němu úctu, jako k ženě. Dokáže být něžný.

Jsem prostě ulítlá na hru na Ženu a Muže.

Je to nádherná hra, kde to doslova jiskří. Načínáš sekt a naléváš nám do sklenic. Letmo mě pohladíš po vlasech.



Muž není nadržené prase. Na “chlapském” sexu mě vždycky odpuzovala ta rychlost, tvrdost. Příliš násilí. Mám ráda i tvrdé BDSM, tedy relativně (nesmí téct krev), ale k němu vede stupňující se cesta. A není potřeba limity stále zvedat. Lidská povaha má dekadentní tendenci. Zvykáme si. Jakmile jednou laťku posuneme výš, chceme víc. Tak dlouho, až nás to přestane bavit.

Proč používat obrovský anální vibrátor, když krásné je to s malým? A pak se pomalinku přidává. A nemusí se skončit u obrovské obludy. Vždyť si chceme užívat naše zdraví, hry a objevování tak dlouho. Ne, fisting mě nic neříká. A nechci ho vyzkoušet.

Lehám si na postel a Ty mě vyhrnuješ košilku k ramenům. Kalhotky mi necháváš. Masíruješ mi záda. Jako své Ženě. Přivírám oči. Zvláštní pocit.

Mám nasazená kožená pouta na zápěstí a kotnících  a růžový obojek jako tichou připomínku, že tahle Hra má zvláštní pravidla.

Podáváš mi sklenici a chvilku mlčíme. Vždycky jsem s Tebou, v této roli trochu nesvá.

Autorita a respekt je něco co má Muž v sobě. Pokud to tam nemá, třeba i někde hluboce uvnitř, stejně jako já, tam mám Ženu, chybí tomu ta energie. Nedá se to jen zahrát. Předstírat. Muži, kteří to předstírají jsou ti “Pánové”, plni drsných slovíček a zbytečného sadismu. Jen tím něco předstírají. Zakrývají.

Tebe dokážu poslouchat i když nejsem zrovna přivázaná. V našich hrách, Tě chci poslouchat.

Muž má další schopnost. Schopnost naslouchat Ženě. Zjišťuji, že to spoustě lidem, kteří by chtěli zkoušet BDSM v dominantní roli chybí. Chtějí si s tím druhým hrát jak s gumovou pannou. Realizovat svoje představy. Moc se nezajímají o to, co chce ten druhý. Pletou si dominanci v BDSM s nadřazeností. Staré pravidlo paradoxu BDSM při tom říká, že submisiv je vlastně ten dominantní. On určuje limity. Kdo to není ochoten pochopit, bude muset najít jedince, kterému to nevadí. Mě to vadí. Nejsem gumová panna, která to nějak přetrpí.

To, že se v našich hrách dokážeš chovat jako něžný a pozorný Muž, Ti já dokážu oplácet tím, že jsem v našich hrách Tvá. Odevzdaná. Něžná. Zranitelná.

Sedáš si na křeslo se sklenkou sektu a nespouštíš ze mě zrak. Říkáš mi, abych Ti zatančila. Nikdy nevím, jestli se Ti líbí jak Ti tančím nebo se Ti libí můj stud při tom. Obrovský stud. Pouštíš hudbu a já se začínám vlnit. Jemně se usmíváš. Hrozně se stydím.

Říkáš mi, že teď Ti předvedu striptýz. Jsem přece Tvá Žena a ta by měla Muži občas eroticky zatančit.

Pod košilkou si při tanci svlékám kalhotky. Odhazuji je. A pak, na řadu přichází i košilka. Odkládám jí, vlním se a jsem nahá, jen v podvazkovém pásu. Chvilku mě necháváš trápit se tancem před Tebou a pak mi pokyneš, abych šla k Tobě.

Přehla se Ti přes nohy. Nahá. Hladíš mi prdelku. A pak mě začneš vyplácet. Rány jsou tvrdé, ale ne nesnesitelné. Začínáš rukou a když už bolí i Tebe, bereš jeden spankingový nástroj za druhým.

Zase se propadám do toho pocitu absolutní odevzdanosti. To je ta chvíle kdy Ti patřím. Nemusel jsi mi nadávat, ani na mě křičet. Ani být surový. Dostal jsi mě na kolena a já teď ležím na Tobě. Nahá. Bezbranná. Nevím, kdy výprask skončí. Ty jsi ten Muž a Ty teď rozhoduješ. Věřím Ti. Vím, že mě nezraníš a tak se propadám. Odevzdávám.

Jsi takový Muž? A přitahuje Tě taková Žena? Je tohle Ta Hra? Napíšeš mi?

bottom of page