Spanking není jen o tupém mlácení něčího zadku. Pro mě je víc než o bolesti (i když mám ráda i velmi tvrdé, ale nikdy ne krvavé výprasky) o mentálním nastavení a energii. O studu. A o adrenalínu, než to všechno začne.
Hrajeme si. Sedím naproti Tobě u stolu a Ty máš vytisknuté moje zprávy a příspěvky na blogu. Červenou fixou podtrháváš hrubky a překlepy.
Za každou hrubku 40 ran koženým paddle, 40 ran páskem a 40 ran vařechou. Za každý překlep, chybějící čárku, chybějící velké písmeno 30 ran velkým kartáčem, 30 ran důtkami.
Podtrháváš a adrenalín stoupá. Chyb je hodně. Dělám chyby. Vždycky jsem je dělala. Na papír vedle si píšeš počty. Dnes jsi u konce. Odcházím do vedlejší místnosti a svlékám si šaty, podprsenku a…kalhotky. Musím si nechat sexy punčochy. Nic víc.
Přicházím za Tebou. Vždycky se v té chvíli, kdy před Tebou stojím nahá stydím. Nikdy si nezvyknu na pohled Muže. Jsem nesvá. Předpažuji ruce a Ty mi na ně pokládáš kožený pásek. Držím jej a poslouchám zatímco mi předčítáš moje trapné chyby.
Nasazuješ mi kovová pouta. Na zápěstí i kotník, vše spojené jemným delším řetízkem. Dost na to, abych se mohla hýbat, ale málo na to, abych mohla rychle utéct.
Otáčím se k Tobě nahatou prdelkou. Předkláním se a cítím jak je na Tebe vyšpulená. První rána. Druhá. Zbývá jich ještě strašně moc. Prdelka pálí. Měníš nástroje. Pro něco odcházíš a vzápětí cítím jak mi do prcinky zasunuješ studenou anální ozdůbku s růžovým sklíčkem. Pokračuješ ve výprasku. Chvěju se po celém těle. Ještě zbývá hodně hrubek k opravě…
Comments