top of page

Velká prdel v lese

Inspirace pro naše lesní setkání…

Budeš to Ty?

Pokud ano… prosím…


Platí: Je to jen HRA. Nedělej nic co nechci. Stop znamená konec. Žádné svazování a jiné násilí. SAFEWORD: STOP

Prosím, buď ke mě přísný, rázný, nekompromisní, spravedlivý, ohleduplný, empatický, rozumný…


Strašně, strašlivě, moc mě vzrušuje tahle představa:

Přicházíš ke mě na tajné místo. Čekám. Sexy letní šaty, pod nimi krajkové kalhotky, korzet s podvazky, sexy punčochy. Na nohách nižší kožené kozačky. Na krku masivní kožený obojek s řetízkem. Na zápěstí i kotnících kožená pouta. Penis zamčený v akrýlovém pásu cudnosti.

Na oči jsem si nasadila pásku, abych neviděla, že přicházíš.

Své civilní oblečení jsem odložila kilometr daleko v lese.

Čekám. Každou chvíli slyším kroky, lámání větví, krájím doslova každý zvuk, ale jsou to jen přeludy. Každou sekundu cítím, že už se mě dotkneš a pak…

Přicházíš…

Vůbec mě nepozdrav! Tvař se nepřístupně a přísně. 

“Podej mi kalhotky, dělej! A tu masku na očích si nechej! Tak na co čekáš? Ty kalhotky teď potřebovat nebudeš.”

“Ahoj já jsem Karolína” odpovídám chvějícím se hlasem. Tápu ve tmě okolo, odkud přišel Tvůj hlas…

“Ty kalhotky!” okřikneš mě “podej už mi ty svoje kalhotky!”

Pomalu, stydlivě a neochotně si je pod šaty svlékám a pak ti je zjevně roztřesenou rukou podávám.

“Šaty taky svlíknout, oboje dostaneš až s tebou dneska skočím, dělej!”

“Je to nutné, já myslela že se budeš jenom koukat a já ti třeba zapózuju..”

“Mám ti ty šaty vysvlíknout nebo to půjde po dobrém? Přišel jsem ti sem zkontrolovat tvoji prdel a to v šatech asi nepůjde, nezdržuj Karolíno”.

“Já jsem se ještě nikdy takhle neukázala před cizím mužem” špitám rozechvělým hlasem.

Stydlivě si svlékám šaty a rukou si hned zakrývám klín. Šaty i kalhotky schováváš do své tašky.

Nepoměr sil. Já nahá a oslepená, ty oblečený, vše vidíš.

“Postav se rovně naproti mě, nohy rozkročit a ruce za hlavu!” říkáš naprosto ledovým a nekompromisním hlasem.

Celé tělo se mi chvěje. Nervozitou, tou hlavně. Moje ruce musí opustit klín. Stojíš přede mnou a vnímám jak skenuješ moje tělo. Tvoje oči pak zajíždějí do mého rozkroku.

“Už mi nikdy netykej. Oslovuj mě Pane Vychovateli a nikdy nezačínej mluvit jako první, rozumíš?”

“Ano” špitám.

“Ano Pane Vychovateli!” zakřičíš znova. Hlas v tichu lesa mě plaší. 

“Ano Pane Vychovateli, rozumím” odpovídám tiše.

Obejdeš mě do kolečka.

“Klekni si na všechny čtyři!” Uposlechnu. “Ty nohy víc od sebe krucinál! svojí botou mi odsuneš moe nohy od sebe.

“Tak se podíváme na tu tvojí prcinu…”


“Na fotkách vypadáš rozhodně líp. To je co ty skvrny na zadku? Bělící krém na anál ti asi nic neříká, že? Prdel máš teda opravdu macatou. Achjo, to je zas materiál! Nic tak s tebou něco začneme dělat, teřba to ještě není beznadějné! Lehni si na tu deku na záda, nohy roztáhni a pokrč. Začneme ti čistit prdel.”

Tiše si lehám na připravenou piknikovou deku. Na záda, nohy pokrčím a roztahuju, přesně jak jsi to chtěl, nechci už slyšet ten nepříjemný křik.

Na stromě vedle deky jsem pověsila klystýrový vak a pod něj uspořádala tři jedna a půl litrové PET láhve. Každá naplněná až po okraj mýdlovou vodou.

Vedle leží ostře červené masivní gumové rukavice. Nasazuješ si je, rutinně, jako bys ses chystal na těžkou a špinavou práci.

Stejně rutinně vezmeš do ruky tubu s připraveným lubrigačním gelem a rukavicí pořádně namažeš konec oranžové hadice vedoucí z klystýrového vaku. Klekáš si k mému rozkroku. Musíš jasně vidět jak se nekontrolovaně chvěji. 

Stále oslepená, netuším co se bude dít.

Chtěla bych na tvé tváři vidět úsměv. Chtěla bych cokoli vidět. Chtěla bych nějak navázat lidský kontakt. Něco říci, abych prolomila to zlověstné ticho. V té chvíli ale ucítím jak mi něco strkáš do análku. Hadice od klystýru! 

Je to neskutečně podivný pocit, jak mi ta cizí ruka v ohromné rukavici zasouvá hadici do zadečku. Do mé intimní zóny. Ponížení. Strach. 

“Podž si tu hadici ať ti nevypadne z análu!”Bereš první PET láhev a celou jí naléváš do klystýrového vaku. Jeden a půl litru. Ve vaku vzniká bohatá mýdlová pěna. Pomalu posouváš regulátorem průtoku. První část hadice je průhledná a vidím jak do ní natéká mýdlová voda a pomalu si razí cestu dolů. Napojuje se na oranžovou hadici a míří do mého zadečku a bříška.

“Byla jsi ráno na velké?”

“Ano Pane Vychovateli” odpovídám snad ještě tišeji než před tím.

“A prcla si od té doby?” prosviští šílená a tak ponižující otázka vzduchem. V tichu lesa slyším neznatelně svojí odpověď.

“Ne, Pane Vychovateli”

“Tak to budeš určitě zavzdušněná, práce navíc, achjo!”

Úzkostlivě svírám prdelku kolem hadičky, protože tlak v bříšku roste a mám strach, aby voda neunikla.

Klystýrový vak se vyprázdní do mého bříška a z tvé strany nepadne už ani jedno slovo.

Vezmeš druhou PET láhev a celý její obsah opět naléváš do vaku.

“Dostaneme do tebe dneska aspoň dva a půl litru, potřebuju aby se ti pořádně vypláchla ta tvoje tlustá prdel, lež klidně!”

Jakmile se množství upotřebené vody v druhé dávce překročí půl litr, je moje bříško zřetelně nafouknuté. Nucení je nesnesitelné a kolem hadičky v prdelce vystříkne voda.

Zastavuješ proud vody.

“Vytáhni tu hadici a klekni si na všechny čtyři a nohy zas pořádně od sebe!” S těhulkovským bříškem se opatrně zvedám a špulím v kleče svůj zadeček. 

“Karolíno, spoutám ti teď pro jistotu za zády ruce kovovými pouty, rozumíš?” Říkáš pevným a rozhodným hlasem.

“Musím ti teď do dupky vytlačit tubu mentholové pasty, ta tvoje prcina se mi zdá nějaká špinavá a tohle by mohlo pomoct. Ale bude to hodně nepříjemné a mám strach, že bys tady mohla začít panikařit. Souhlasíš s tím? Je to pro tvé vlastní dobro!”

Nevím co říct. Dívám se do tmy pásky na svých očích. Bříško mám napumpované vodou k prasknutí a vypadá to, že už vodu v prdelce moc dlouho neudržím.

“…nebo to můžeš teď hned ukončit..” pokračuješ…

“Můžete mi je nasadit, Pane Vychovateli” špitnu a s knedlíkem v krku. Co to povídám? 

“Polož se zase na záda a pokr nohy…”

“Svážu ti pro jistotu i nohy” a cítím jak mi jemně bereš zápěstí a omotáváš mi kolem ně provaz.

“Můžu?” a přivazuješ jej ke kotníku.

“Můžu svázat?” ptáš se znova a jemně mi při tom obvazuješ stejným způsobem i druhou ruku k opačné noze.

“Ano” špitám zase, srdce buší, co jsem to zase řekla?

Jsem svázaná. Nohy od sebe, pokrčené, zápěstí ke kotníku, na každá straně. 

Pak bere tlustý klacek, jako rozporku jej umísťuješ mezi mé kotníky a na každou stranu je přivazuješ.


Nasazuješ na hadici připravenou tlustou hadicovou trysku. Pak si opět nasazuješ červené pracovní rukavice. Klekáš si k mému zadku a pomalu mi násadu zastrčíš do análu. Opět pouštíš proud vody.

“Neboj se Karolínko, trochu tě teď ještě propláchnu.”

Zatímco jednou rukou přidržuješ tlustou násadu v mé prdelce, druhou mi jemně masíruješ nafukující se bříško.

“Chtěla bys pro jistotu nasadit i roubík do pusiny? Abys nemohla fňukat? Co říkáš? Dáme ho? Tak počkej, musím ti zašpuntovat prcku, ať nám neuteče voda, už jí tady v lese moc nemáme a byla by to škoda”. 

Natahuješ se pro nafukovací anální kolík, z mé sbírky pomůcek, které jsem pro tebe důmyslně nachystala.

Vytahuješ násadu, rychle jej zasouváš. Vyfouknutý je jen tyčinka, ale pomocí pumpičky se v a ten prcku dokonale zatěsní.

“Zvládneme to na tu masku? Jemně mi přikládáš kuličkový roubík do otvoru na ústa v silikonové masce. Její umělé rty obemkneš kolem kuličky, která se mezitím usadila v v mé pusině. Stáhneš dozadu kožený řemínek.

“Já znám holky jako ty. Hodně toho nakecají o převýchově a trestech. Ty ale potřebuješ reálného chlapa, co se o tebe postará. Zabaví ti kalhotky a šaty a nebude hledět na nějaké ztížnosti a fňukání. Dneska tě odsaď nepustím, dokud ti perfektně nevyčistím prdel. Máme celý den! To že jsi svázaná je mnohem lepší, je to pro tvoje bezpečí Karolínko”

“Karolínko.” Teď jsi poprvé zněl něžně. 

“Bože!” zafňukám do roubíku, svírám pěsti rukou a kroutím tělem.

“Prosím Pane Vychovateli už to nevydržím, musím na záchod, moc prosím!” ale přes roubík se ozývají jen neartikulované zvuky.

“Karolíno, za chviličku ti do prdelky natlačím celou mantholovou pastu, jasný? Neboj se. Bude to hodně nepříjemné, ale nedá se nic dělat. Ta tvoje dupa mi připadá nějaká špinavá a tohle by mohlo pomoct!

Bojíš se? Natlačím ti tam celkem dvě tuby, ano? Nebojte se ty mamino.”

Pak cítím jak mi rychle vytahuješ anální kolík a ihned přikládáš něco jiného. Je to ústá tuby pasty a ty jí do mě začínáš tlačit.

“Bude to pořádně pálit, tak se připrav! Ale tohle na nebělené prdele funguje dokonale! Nedá se nic dělat, teď ti tady v lese nikdo nepomůže, jsi tu jenom ty a já a já si tě dneska převychovám po svém!

Víš co, do tak velké dupky se vejdou určitě tuby hned dvě!”

Odhazuješ teď už prázdnou tubu, měníš jí za novou a i ta rychle mízí v mé vystrčené macaté prdeli.

Pak mi opět rychle zavádíš nafukovací kolík. Odvazuješ mě.

“Klekni si tady a vyčárej to ze zadečku”, zároveň ke mě přistupuješ ze zadu a sundáváš mi pásku z očí.

Mžourám zmateně do světla dne. Poprvé Tě vidím…



POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…


* POUZE FANTASIE PRO NAVOZENÍ ATMOSFÉRY. SVAZOVÁNÍ NA PRVNÍCH SCHŮZKÁCH NENÍ MOŽNÉ ANI ROZUMNÉ.


Během naší akce platí bez vyjímky:

– ŽÁDNÝ SEX

– STOP ZNAMENÁ KONEC

– ŽÁDNÉ NÁSILÍ


Comentários


bottom of page