Od mládí jsem stydlivá exhibicionistka. Stydlivá a exhibicionistka? Jak to jde k sobě! Myslím že stud je základ vzrušení při exhibicionismu. Tedy alespoň v mém pojetí. Přece kdybych se nestyděla, jak by mě mohlo tak vzrušovat, že se předvádím.
Exhibicionismu je ale spíše teoretický koncept. Vždycky jsem věřila a propaguji, že sexualita a BDSM projevy jsou záležitosti dobrovolné a někomu se na sílu ukazovat dobrovolné není., Vždyť co jiného přitahuje, ostatní může odpuzovat a rozhodně nechci nikomu působí příkoří. Navíc, čím méně v hlavním proudu jsem, tím větší riziko. Přece jen, když se předvádí krásná třicetiletá žena, je riziko pohoršení prostě menší 🙂
Nějakým kompromisem je, pokud je návštěvník nějak předem vartován (ostatně jako při vstupu na tento blog). Zvědavost, vlastní zvážení rizik, dobrovolné posouzení, zda mi to stojí za to… Na opuštěném místě, třeba v lese, tam kam se nedostanou rozhodně děti… Přemýšlím, že při své další outdoor akci prostě v lese natáhnu provázek a na něj vytištěnou tabulku s varováním, že zde probíhá sexuální hra TV maminy… a kdo bude zvědavý a nedá mu to, překročí jej a přijde se dobrovolně podívat. Pak si nebude moci ztěžovat že uviděl mojí nahatou prdelku…
Zároveň je takové varování skrytou a vzrušující pozvánkou pro toho, kdo linii chce překročit…
Nejvíce mě vzrušuje, když někdo cizí přihlíží mému trestání… klasika je pozice s nahatým červeným zadečkem po pořádném výprasku, tahle věc je prostě neskutečně vzrušující!
A ve fantasii, kde se na pravidla naštěstí nehraje, se takhle musím předvádět v rozsvíceném okně…
Comments