DŮRAZNÉ UPOZORNĚNÍ: Následující text je POUZE erotickou fantasií. A tak je potřeba jej chápat. Na svém blogu i ve své BDSM praxi vždy zdůrazňuji dobrovolnost (konsenzualitu). Dobrovolnost v BDSM je jediný legální způsob jak BDSM praktikovat, který chrání zdraví submisivního aktéra (jen on sám pozná, když není něco v pořádku), chrání vás před právním postihem (omezování osobní svobody atd.), chrání vás přes právními následky v důsledku poškození zdraví jiné osob a je jediným eticky přijatelným způsobem praktikování BDSM. I tuto fantasii si můžete zahrát. Ale stále tady platí: Musí být smluveno bezpečnostní slovo STOPKA, signál, který HRU ihned ukončí. Stejně tak je bezpodmínečně nutné, aby na všech praktikách (alespoň rámcově) byli všichni předem dohodnuti.
To bylo tak. Seznámila jsem se s jedním pánem na inzerát v papírových novinách. Starším pánem. V BDSM se vyznal, v životě taky a vypadalo to že i v lidech. Příjemně jsme si povídali na společné, hodně intimní, extrémně vzrušující a pořád tajemné téma. BDSM. A hodiny byly jako minuty. A společně to pěkně rezonovalo.
A tak jsem se ráda za týden stavila na jeho chatu, kterou mi vychvaloval. A hezky v ženském, protože oba si na stylu a roli potrpíme. A o to tady jde. Káva, čaj, pivko. Kamna praskají. Chata je stará, ale udržovaná, dřevěně a ohňově voňavá. Témata různá. A jak se tak venku stmívalo, začínala jsme být trochu nervózní, abych cestou nezatměla. A tak mi pán navrhuje, abych přespala.A to se mi nějak nechce. Jednak nemám oblečení, nerada měním plány a prostě. Nejsem na to nalazená. A tak se balím, oblékám a srdečně loučím.
A ten pán mě na odchodu vcelku nepokrytě požádal o sex. A já vcelku nepokrytě odmítla.
A když naléhal opravdu hodně otočila jsme se na podpatku a kráčela si to ke dveřím. A stejně rychle jako jsme brala za kliku, zabral ten pán za moje rameno. A pak boky a pak celé tělo. A byla to rychlá mela. Ale nebyla spravedlivá. Jednak protože od měřil dva metry, vážil metrák. A pak taky proto, že byl připravený a já ne. A tak mám za pár sekund nasazená pouta a ruce za zády, ležím na zemi, nadávám, křičím a pak už nekřičím, protože rychle dostávám kuličkový roubík do pusy.
A pro dvoumetrového, metrákového chlápka není velký problém odtáhnout mě do místnosti, kterou při obhlídce chaty nezmínil. A ta místnost. Ta místnost, no co k tomu říct. Měl tam hodně věcí. A uprostřed vyšetřovací křeslo. A stejně svižně, vitálně a neoblomně jako mě táhl mě natáhl na to křeslo, nohy hezky rozkročmo do podpěrek, ruce nad hlavu. Funím, vzdychám, mumlám a on bere zdravotnické nůžky s tupými okraji s stříhá. A stříhá moje sportovní kalhoty. A mikinu. A tričko. A já tam před ním ležím v tom co jsme měla jen pro svůj pocit. Černé punčochy, černé kalhotky, poloprůsvitnou podprsenku. Cvak. A stejně lehce jako mě zbavil většiny oblečení mě zbavil i kalhotek. Rvu pouty, ale jsou to nějaké textilní pásky a drží naprosto neoblomně. Pán se otáčí, hraboši v přihrádkách, ve skříních a přináší akrylátový pás cudnosti. A hned mi ho nasazuje na úd. A problém to není, protože je malinký, strachem a studem a nervozitu scvrklý. Zručně ho zamyká a pak kolem něj zacvakne kovové pouto, ke kterému je přivázaný větší řetěz volně padající dolů a ten můj úd táhne kamsi dolů jako závaží. A pán tak nějak zvesela si začne broukat. A bere stříbrnou lepící pásku, takovou tu pevnou, hezkou co se dobře trhá, ale jen v tom správném směru a spoutává mi pánev dolů, kyčle k boku a hrudník dozadu. Pak chvilku obchází a s něčím není spokojený a za minutku vím s čím. S mojí volnou hlavou, kterou kroutím, smýkám. vzpurně a výhružně s ní kývá a tak mi pásku lepí zručně přes čelo k opěradlu a teď. Teď už se nepohnu nijak a ničím. Kromě prstů na nohou i rukou.
A pak ten stále rozverně nalazený pán vytáhne šukací mašinku. Šukací stroj. Fucking machine. Černý. A připíná k němu dildo. A stejně rozverně jako si píská mi zvesela oznamuje.
“Když jsi se mnou odmítala mít sex, tak tě budeme muset naučit poslušnosti touhle mašinkou”. Natírá lubrikant na dildo, pomalinku mi jej přikládá k rozechvělé dírce a já hazím, škubám a cukám prdelkou, ale jde to jen o desetiny centimetru, tak pevně mě svázal a tak mám dildo za chvilku v prdelce a pán tlačí a tlačí. A dildo tlačí ještě víc. A nakonec jej mám v zadečku. Pán bere do ruky ovladač a stojek zabzučí, zacvaka a eldorádo začíná! Dopředu. A dozadu. Ven a dovnitř.
A pán zvyšuje otáčky. Prdelka se mi začíná třepat. Svírám zadeček, ale je to marné. Podaří se mi jej s veškerým úsilím posunout asi o centimetr do zadu, ale tím jen nastavuji víc okraj černé dírky, aby jej dildo mohlo zvesela rozrážet. A pak! Šup a dildo vyklouzne a jezdí jen mezírkou mezi hýždi. A pán stojek zastavuje.
“Tak ty si nedáš pokoj ani teď!”
Pán dildo vycvakne z držáku a rozverně si píská. A píská si ještě veseleji. a už vím proč. Nese dildo ještě větší. Je o polovinu tlustší, jsou na něm jemné výstupky a hrbolky a velmi tvarovaný žalud. A pán mi jej zase tlačí do prdelky. A tlačí to. Sice jsem už trochu uvolněná, ale tohle dildo je na mě přece jen trochu velké. Znova se pasivně vzpírám. Mám strach. Cítím tu vlnu bezmoci. A ponížení.
A jak se tak cukám a chci křičet o pomoc přes kuličkový roubík, pán posouvá celou mašinku blíže mému zadečku a dildo tak zajíždí alespoň deset centimetrů do mého zadku. A pán pouští robota. A zvyšuje otáčky. Prdelka se mi mohutně natřásá a já vzdávám marný a vysilují boj. Odpadám a nechávám se doslova šukat. Šoustat. Mrdat. Svoji macatou prdel. A pán ještě zvyšuje otáčky a to už začínám pofňukávat. A přes roubík mumlat prosby. A sliby. A omluvy. A pán strojek zastavuje. Vytahuje dildo a odepíná dildo a já rychle dýchám a třepu se.
A pán si zapíská, otáčí se a v ruce si nese pumpičku na kolo. Takovou tu dlouho, stranou, černou, co známe z dětství a co by člověk na takové chatě někde v kůlně čekal. A já dostávám šlaušek do své rozechvělé prciny a pán pumpuje. Jednou a pětkrát a desetkrát a v břichu mi to kručí a dvacetkrát a břicho se mi nafukuje a tlačí a já se začnu vztekám a vztekám se strašně a na sebe. Že jsem za ním šla. A že jsem zavčas neodešla. A nechala si nasadit ty pouta. A neubránila se. A pán pumpuje. A já se začnu litovat. A lituji se tak hodně že začnu plakat. Jako malá holka. To ale nejsem, jsem velká trans mamina. A pán přestane pumpovat, vysunul šlaušík a mě hned začne z prciny utíkat vzduch.
“Jestli něco opravdu nesnáším, tak to když mi tady holky fňukají!”
A pánův obličej se mění. A není veselý. A nepíská si.
“Dneska je to na tom internetu samá dobrovolnost a konsenzualita a kdovíco. A to my jako vysvětli, jak to má jako fungovat? Jak? Jak tě teď mám převychovat, když ses mi nechtěla nastavit a zároveň musíš s tím trestem jako souhlasit?”
A bere do ruky dildo. A to dildo je fakt velké. Je asi tři a půl centimetru v průměru, má taky výstupky a pořádně tvarovaný žalud.
“To dildo má čtyři centimetru v průměru. Kdyby tě to zajímalo. A dřív to holky zvládli úplně bez řečí a nikde se o tom nemusela na internetech psát a dělat z toho taková věda!”
“Dobrovolně. Dobrovolně. Jak to pak má s těmi transkami dneska vypadat. Samé virtuálno a čumění na porna a blogy a fejsbuky”
“A víš ty co, za to tvoje fňukání ti dáme čtyř a půl centimetrové.” A bere do ruky pořádný úd. Dildo. Mohutné, vroubkované, tvarované.
“Je to jen pro tvoje dobro. Jednou mi za to poděkuješ.”
Rychlým pohybem sundává kryt šukacího stoje a na chvilku se obnaží jeho vnitřnosti. Pán pohybem zkušeného kutila přehazuje nějaké táhlo.
“Budeme zasunovat až po kořen, abys konečně zažila jaká je to být opravdová mamina”
Zakrývá stroj, nasazuje dildo a přikládá mi jej na okraj prdelky. A tlačí. A tlačí. Ječím a kňučím. Nevím jak moc je to monstrum v mé nebohé prdelce, ale pán už sahá po ovladači. A stojek velmi pomalu, rozvážně, jako rozjíždějící se parní stoj zatlačí. A jako správný robot bez citu mi roztahuje moji macatou řiťku. Zase se rozpláču. Pán bere stříbrnou pásku a přelepuje mi ji přes kuličkový roubík.
A pak zvyšuje otáčky. Jen lehce. Mohutný pyj si razí cestu mojí prckou. Cítím jak mi roztahuje půlečky, jak proniká hlouběji.
“Vaše generace by chtěla všechno snadno a jen na oko. Na půl. Ja tady dávám holkám a ženským to co opravdu potřebujou. A ty to potřebuješ jako sůl. Ty tvoje řečičky tady. Hraješ si na trans dámu, ale sex už ti nevoní. Mluvíš o sadumasu a seš vanilka jak vyšitá!”
A zvyšuje otáčky a to pořádně. Stoj vibruje doslova s celým mojím tělem. Minuty plynou. A pak. Stoj vypíná. Vytahuje dildo. Chvěju se. Jsem zpocená. Ubrečená.
“To máš jak s těmi vzdušnými klystýry. Cos mi to povídala. Balónkem. Jakýpak balónek, dyž to má být převýchova? Na to já mám tady kompresor.”
A opravdu. Nalevo od křesla stojí velká krabice. Velká asi jako mikrovlná trouba. Bílá a stará, s oprýskaným lakem a trochou rzi. Pán bere do ruky tlustší pryžovou hadici tmavě oranžové barvy. Je to stejná hadice jaká se používá na huštění pneumatik u aut. Ale na jejím konci je další mohutné dildo s dírkou na konci. A ano. Je ještě větší než to předchozí.
“A tohle je pět centimetrů” a už mi jej strká do prdelky. A pořádně až po kořen tvořený velkým límcem.
“Jak vy si to představujete ty vzdušný klystýry? To jak jsi mi psala nějakým balónkem? Balónek mám leda na tlakoměru od doktora”
A rychle sahá na tlačítko na té krabici. A stoj mohutně staře zabzučí, zachvěje se, škytne a já zřetelně cítím jak mi vzduch bublá v prdelce. A stroj bzučí. A tlak v prdelce roste.
“To jsou ty vaše internety. Všecko na oko, všecko napůl, rychle a jen tak. Já ti tenhle víkend ukážu jak se vychovávali maminy a holky dřív za našich časů.”
Víkend? Čas se ve mě zastaví? O čem to mluví? Tlak roste. Břicho se nafukuje.
“Třeba ty vzduchový klystýry. Dycky se to počítalo na litry. A do tak macatý prdele jako máš ty dáme dva litry vzduchu a hned je to krásná výchova!”
S opravdovým zděšením sleduji jak se mi bříško nafukuje. Nikdy jsem ho neměla takhle nafouknuté. Snažím se škubat prdelkou, ale je dokonale spoutaná a tlustá násada nekompromisně těsní. Pán vypíná kompresor a místnost opět zaplní ticho přerušované jen vzdáleným praskáním kamen ve vedlejší místnosti.
Pán mi vytahuje násadu a s neskutečnou úlevou mi vzduch uniká z prdelky. Odlepuje pásku z úst, sundává roubík a odpoutává mě.
Rozlámaná a rozechvěla se neobratně jako mátoha vymotávám z vyšetřovacího křesla.
“Dneska máme pátek a mám o víkendu volno. Nechceš se mnou zavzpomínat jak se to dělalo když jsme byl mladý?” otáčí se ke mně přívětivým tónem ten pán.
Protahuju se, stále ještě cítím chvění celého těla. Rozhlížím se poprvé po místnosti. Stěny zdobí krásné pomůcky. Elektro. Výprasky. Provázky. Pouta.
Dneska je pátek. Co jsem vlastně chtěla dělat zítra?
“Tak jak to bylo s výprasky? Za vašich starých časů?” ptám se toho pána…
DŮRAZNÉ UPOZORNĚNÍ: Následující text je POUZE erotickou fantasií. A tak je potřeba jej chápat. Na svém blogu i ve své BDSM praxi vždy zdůrazňuji dobrovolnost (konsenzualitu). Dobrovolnost v BDSM je jediný legální způsob jak BDSM praktikovat, který chrání zdraví submisivního aktéra (jen on sám pozná, když není něco v pořádku), chrání vás před právním postihem (omezování osobní svobody atd.), chrání vás přes právními následky v důsledku poškození zdraví jiné osob a je jediným eticky přijatelným způsobem praktikování BDSM. I tuto fantasii si můžete zahrát. Ale stále tady platí: Musí být smluveno bezpečnostní slovo STOPKA, signál, který HRU ihned ukončí. Stejně tak je bezpodmínečně nutné, aby na všech praktikách (alespoň rámcově) byli všichni předem dohodnuti.
Comments