Tento text je POUZE erotickou fantazií, kterou jsem nikdy nerealizovala a ani realizovat nechci. Jsou v ní praktiky, které nelze vnímat jako bezpečné, konsenzuální a já konsenzualitu – souhlas všech stran vždy požadují. Některé praktiky popsané v této fantasii jsou také za hranici bezpečného a rozumného BDSM, takže je doopravdy zažít nechci a ani vy je nikdy doopravdy nezkoušejte na sobě ani nikom jiném!
POUZE FIKCE! Popsané praktiky jsou absolutně v rozporu s lidskou anatomii a bezpečným BDSM a v realitě by vedli k ohrožení zdraví a života!
TIP: Jak na bezpečný klystýr v realitě? Informace hledej zde... Bezmocně ležím na kládě a trochu sebou vrtím, abych našla pohodlnou polohu. Nahatý zadeček ční do prostoru jako výzva k akci. Muž vytáhne ze svého baťohu oranžovou pryžovou hadici, která ma na konci omotaný v docela tlusté vrstvě obvaz. Odhadem asi půl centimetru. Na obvaz nakape pořádnou vrstvu lubrikačního gelu, který taky vytahuje z baťohu.
Pak dvěma prsty jemně roztahuje půlečky zadku od sebe a přiloží konec hadice s obvazem.
"Ty máš docela velký ten análek" říká muž. Prozatím moc nemluvil a tak mě hlas v tichu lesa najednou překvapí. "Bodejť by to netěsnilo Karolko", říká, zatímco jemnými krouživými pohyby pomalu zasunuje hadici s tlustým obvazem do prdelky. Vzdychnu. "Musíš to vydržet, musím to tam nějak zasunout"
Obvaz je zasunutý v prdelce.
Pak opět sahá do baťohu. Vytáhne z něj PET láhev plnou nějaké bílé tekutiny. "Je to můj vlastní recept, kterým ti teď ošetříme prdelku. Jestli nemůžeš jít na záchod tak obyčejná voda cos po mě chtěla bych ti dal rozhodně nepomůže!" Srdce mi buší na maximální obrátky! "Je to namixovaný kefír, strouhaný sýr, tavený sýr, tvaroh, strouhaný zázvor a strouhaná okurka. Mám sebou dve verze jednu bez zázvoru a druhou s velkým množstvím zázvoru, ale po tom cos tady předváděla s tím kaděním, tak ti dáme tu se zázvorem. Ty máš tu prdelku úplně zašpuntovanou a musíme s tím něco udělat. Ten zázvor by tě mohl prohnat. Tak zkusíme jo" "Jak dlouho jsi nebyla na tom záchodě?" Ve skutečnosti jsem byla, ale to je teď jedno. V puse mám roubík a tak tuto svoji lež, kterou jsem chtěla zvýšit svůj stud nemůžu uvést na pravou míru. Alespoň tak kroutím hlavou. "Cože? Dva dny?" Ne, ne snažím se gestikulovat. "Tak to je špatný, to musíme tu prdelku opravdu uvolnit, neboj se. Muž vytahuje z baťohu menší lahvičku se skoro průhledným, jemně zakaleným obsahem. "To je ještě silný odvar z česneku, netušil jsem jestli to bude potřeba, ale jak jsem pak viděl v reálu tu tvojí prdelku. "Ták a teď to do tebe musíme taky nějak dostat. Ta směs je docela tuhá, takže jsem si přinesl tohle, to nám pomůže". Vyděšeně hledím jak muž vytahuje z baťohu ruční rozprašovací tlakovou pumpičku. Z baťohu vytáhne přenosný propanový vařič s kartuší a postaví na něj větší kotlík. Nalévá do něj půl obsahu svého bílého koktejlu a přilévá čtvrt litru česnekového odvaru. "Ještě jsem vzal něco pro jistotu, ani jsem nemyslel že to budu muset použít, ale když vidím tu tvoji velkou prcku Karolko..." pokračuje a současně z baťohu vytahuje igelitovou tašku. Z ní pak vytáhne kostku másla. "Promažeme ti prdelku, to určitě pomůže..." hází kostku do kotlíku nad vařičem. Zapaluje plamen. Lesem se ozve charakteristické syčení. Srdce buší a v pobříšku mám motýlky. Zároveň ale roste i strach a pocit tísně a bezmoci. "Ještě dáme tohle" loví další věc z igelitky. Do kotlíku hází několik plátků sýra. "Musíme to nahřát, musí to být teplé, aby to dobře fungovalo". Pak odmonuteje víko tlakové nádobky rozprašovače a nalévá teplou lehce kouřící směs dovnitř. "Tak v tomhle odvaru jsou čtyři stroužky česneku, dáme ti to tam celý jo?" a nalévá asi čtvrt litrový obsah česnekového odvaru do rozprašovače. Muž napojuje oranžovou hadici, která trčí z mé vyšpulené prdelky na ústí rozprašovače.
"Ničeho se neboj, tohle musím použít protože ta směs je dost tuhá a normálním klystýrem s nádobou cos tam měla by to neteklo. Tak připravená?"
Pak vytáhne z baťohu stříbrnou lepící pásku a celé moje tělo spoutá přes záda k pařezu. Včetně rukou které mám s pouty za zády, takže nyní nemám absolutně žádnou šanci se pohnout.
"Karolko neboj se, asi to zažiješ poprvé, ale z tvého blogu vím, že ráda experimentuješ. Nejdřív ti prdelku natlakujem asi litrem téhle směsi, pak dáme litru vzduchu, ten je důležitý protože to v bříšku celé probublá a pak dáme zbytek."
Při těch slovech mnou proběhne opravdu leknutí. Něco málo vody mám už v bříšku, naštěstí ale jen trošku. Pokud počítám správně mám dostat dva a půl litru téhle strašidelné směsy a vzduchu?
"Tak se připrav a půjdem na to. Jestli ti to pomůže klidně můžeš během toho plakat nebo kričet, přes ten roubík to stejně daleko není slyšet takže nikoho nebudeme strašit a tady určitě nikdo jen tak nepůjde. Bude to hodně nepříjemné Karolko, ta směs je docela tuhá takže to bude jiný pocit, než s vodou, ale musíme to pro zdraví tvého zadečku bohužel dneska udělat."
Muž zampumpuje a hned v tu chvíli ucítím jak se mi směs tlačí do mé prdelky. "To nestačí jen vodou dělat klystýry, když máš takhle velký zadek Karolko". Směs pomalu teče do mé prdelky. Je teplá. Po chvilince začínám cítí podivné nucení v bříšku. Tenhle pocit neznám. Směs se tlačí ven a v prdelce roste tlak.
"Neboj se, ten zázvor a česnek dělá svoje. Za chvilku se ti bude chtít strašně kakat, ale prdelku jsme dobře utěsnili, takže se nemusíš bát" švěholí muž a opět několikrát zampumpuje.
Vrtím se a vzdychám stále hlasitěji. S mužem to ale nic nedělá. Prdelka už tlačí opravdu hodně a začíná se mě zmocňovat panika.
"Teď se nelekni, už jsem upotřebili směs a půjde vzduch, neboj se mám ten objem přesně spočítaný." Hned na to ucítím v prdelce bublání a nepříjemně rostoucí tlak. Vrtím zadkem a vzdychám.
Muž přitlačí hadici v mé prdelce více dovnitř. "Už to bude mamino, neboj se" a hladí mě po vlasech. "Už to skoro bude, teď jsme do tebe dostali asi čtvrt litru vzduchu a dáme ten litřík jak jsme říkal."
Tlak pomalu ustává. Muž uzavře škrtítkem hadici, odšroubuje uzávěr tlakové nádoby a dolije zbytek směsi z PETky.
"Velká prdel potřebuje velký výprask!" Bere muž do ruky kožený pásek z mé výbavy, kterou jsem na původním stanovišti zanechala. Au! Zatraceně to pálí! Muž přesně mířenými ranami maluje můj zadeček. Snažím se nějak postavit, ale muž mě jemně zatlačí zpátky na zem. Opět bere pásek a pokračuje padesát ran. Nejsou ani kruté, ani slabé. Dost na to, aby mě po konci výprasku zadek doslova hoře.
"Zdá se mi to nebo jsem slyšel prcnutí Karolko?" Není to pravda, hadička docela dobře těsní a já necítila že by nějaký vzduch mohl uniknout. "Ty mi tady tlačíš ten vzduch co jsme do tebe tak pracně dostali ven?"
Muž vytahuje ze svého baťohu obvaz trochu jej ustřihne, omotá kolem místa, kde hadice vchází do mé prdelky a začne jej jemně tlačit dovnitř.
"Musíme to ucpat ať tu nic neuniká!"
Pak několikrát zapumpuje a druhá várka směsi začne ihned proudit do prdelky. "Neboj se už to za chvilku budeš mít za sebou, ten konec bude nepříjemný, protože budeš chtít kakat a prdět, ale musíme to do tebe dostat celý."
Směs je konečně opotřebená a hadičkou začíná zase proudit vzduch. "Neboj se, rozhodl jsem se, že ti dám ještě půl litru vzduchu, budeme to napouštět pomalinku, jo?" Cloumám tělem. V prdelce to bublá. Propadám se do naprosté odevzdanosti, bezmoci. Ani nemohu popsat jak se stydím, Svázaná. S hadicí v prdelce.
"Vím, že je to strašně nepříjemné, už máš za sebou sto mililitrů, Karolko, přestaň dělat scénky! Jsi velká mamina a tohle přece musíš vydržet! Nebo chceš přidat ještě třeba další čtvrt litru vzduchu?"
Pak muž konečně pomalu a jemně vytáhne hadici z prdelky. Odvazuje mi nohy od klacku, ale pouta za zády mi stále nechává. Opatrně mi pomáhá vstát, pevně ale přitom drží moje ruce spoutané za zády. Bříško mám viditelně nafouknuté. Muž se postaví za mě a chvilku mi jej jemně masíruje. Teď nebo nikdy!
Rychle cuknu celým tělem. Nejdříve dozadu, abych muže odrazila a pak vystřelím v před.
Proč jsem si obula zrovna kozačky! Neuběhnbu ani dva metry a muž mě rychle táhne za spoutané ruce dolů na zadek. Dopadám prdelkou na jehličí a hlínu.
Muž mě rychle chytý pod pažemi a po zemi táhne ke stromu. Cloumám divoce celým tělem. Kopu nohama a snažím se odrazit od země. Muž funí a rychle dýchá. na chvilku mě pouští a rychle se natahuje po provazu. Další šance. Snažím se překulit na bok a zvednout ale už mě zase pevně drží. Dává si při tom pozor, abych ho nekopla nohama, kterýma divoce zmítám.
Muž z batohu vytahuje starou hustilku, kterou se nafukují penumatiky u kola a její hadici napojuje k oranžové pryžové hadici zakonečneé obvazem, kterou jsem měla před chvilkou v mé nebohé prdelce. Pak si klekne k mé roztažené prdelce a a rychle mi do ní hadici zasunuje.
"Vzpomínáš co jsem říkal?" obrací se ke mně udýchaně a rozzlobeně.
Tuším co se bude dít. Neovladatelně se rozpláču.
"Tohle si měla rozmyslet dřív, než jsi začala vyvádět, už jsme tě chtěl pustit a jít si po svým, ale takhle se chovat prostě nesmíš, tohle nejde" zuřivě funí muž a pomalu začíná pumpovat.
V bříšku to po každém stlačení pístu zabublá. Slzy mi tečou po zpocené tváři, mumlám do roubíku, cloumám tělem a prdelí, ale muž pokračuje v pumpování dála dál.
Pak odloží pumpu, stále připojenou k hadici vedoucí do mé prcky a rozhlíží se po okolí.
Ze země zvedá oblý valounek. Kámen má spíše podlouhlý tvar, vypadá jako ze dna řeky s dokonale oblými okraji. Na konci má v průměru asi centimetr a rozšiřuje se skoro symetricky dál.
Muž jej opráší a pak na něj nanese silnou vrstvu lubrikačního gelu. K prdelce si připraví stříbrnou instalační pásku. Vytáhne hadici z mé prdelky a rychle přiloží užší část kamene k mému análku. A pak jej začne tlačit dovnitř. Dře to a strašně tlačí! Muž kamenem pomalinku krouží. Análek vlhký lubrikačním gelem a aplikací předchozího klystýru ale pomalinku povoluje a muž zasunuje kámen stále hlouběji, jakkoli se snažím prdelku svírat.
Pak vezme stříbrnou pásku a do kříže mi kámen zafixuje v zadečku. Natáhne pásku vždy kolem kyčlí a mezírkou mezi hýždi, takže kámen dokonale drží hluboko zasunutý.
Odváže mi nohy a pak i ruce od kmene. Odevzdaně vstávám. Nohy se mi kleppou. Moje nafouknuté těhulkovské bříško tlačí a v pravidelných intervalech do něj dostávám křeč.
Muž mě svazuje ve stoje čelem ke stromu. Nohy mám volné, ale je mi to k ničemu, protože ruce jsou fixované v dané výšce ke kmeni.
Klepu se. Cítím ten strašlivý tlak tekutiny a vzduchu v bříšku, ale kámen mi dokonale utěsnil análek a ani kapička nemůže uniknout.
Muž si odepíná kožený pásek, který mu drží kalhoty. Pak si svléká nejprve je a pak mi trenýrky. Má dokonalou erekci. Pevně uchopí pásek do ruky a moje prdelka dostává první pořádnou ránu. Tichem lesa projede plesknutí. Druhé. Třetí.
Tiše pláču, zatímco moje nebohá prdelka rudne. Hoří. Pálí. Bolí. A muž tiše a systematicky pokračuje ve výprasku.
Sama v lese. nahatá. Svázaná. Bičovaná. S polonahým mužem. Už vím, že jsem neměla zlobit. Vím, že jsme neměla utíkat. Chci to tomu muži všechno říci, ale brání mi roubík.
Už budu hodná. Hodná mamina...Slibuji...
TIP: Jak na bezpečný klystýr v realitě? Informace hledej zde... Tento text je POUZE erotickou fantazií, kterou jsem nikdy nerealizovala a ani realizovat nechci. Jsou v ní praktiky, které nelze vnímat jako bezpečné, konsenzuální a já konsenzualitu – souhlas všech stran vždy požadují. Některé praktiky popsané v této fantasii jsou také za hranici bezpečného a rozumného BDSM, takže je doopravdy zažít nechci a ani vy je nikdy doopravdy nezkoušejte na sobě ani nikom jiném!
POUZE FIKCE! Popsané praktiky jsou absolutně v rozporu s lidskou anatomii a bezpečným BDSM a v realitě by vedli k ohrožení zdraví a života!