V nové rubrice svého webu recykluji svoji rozsáhlou školu o klystýru. Dělám tak zejména proto, že ucelených informací o klystýru v kontextu erotiky a BDSM na českém internetu není tolik a doufám, že tak někomu mohu pomoci v jeho objevné cestě po této zajímavé sexuální technice.
Zatímco tradiční klystýr je prováděn různými druhy kapalin, vzdušný klystýr spočívá v aplikaci určitého množství vzduchu.
Hlavní erotický aspekt této procedury leží v oblasti psychického prožívání a pocitů.
Vědomí, že je vám právě nafukován vzduch do zadničky spolu s pocitem mírného tlaku, zvuku pronikajícího vzduchu je mimořádně silně ponižující.
Na submisivního jedince působí fakt, že má právě v zadnici zavedenou hadici, pomocí které je mu nafukováno bříško a je plně v moci trestu. Málokdo má rád pocit nafouknutého bříška. A najedou má zavedenou hadici v zadečku, kterou do něj proudí další a další vzduch. Nemůže nic ovlivnit, jen pasivně čekat kdy procedura skončí. Má strach z neznámých pocitů, cítí se poníženě.
Trocha teorie
Některé studie na normálních subjektech, měřené pomocí bezdrátové kapsle (SmartPill), ukázaly, že tlak byl 60-80 mmHg ve slepém střevě, který se snížil na 20-40 mmHg ve střední části tlustého střeva a poté se zvýšil na 60-100 mmHg v blízkosti konečníku.
Tyto čísla mohou být základním vodítkem, že tyto tlaky není rozumné překračovat.
Stěna tlustého střeva je poměrně dost propustná pro některé plyny, proto je aplikaci čehokoli jiného ne vzduchu vždy potenciálně riskantní z důvodů relativně vysokého rizika rychlého prostupu plynu přes střevní stěnu a jeho transport v rámci krevního řečiště.
Pocity
Během aplikace vzduchu není v zadečku skoro nic cítit, znatelný je pouze mírný tlak v podbřišku, který postupně narůstá. Zároveň je slyšet zvuk, který je v dané situaci velmi zneklidňující.
Ze submisivního jedince je najednou hračka - panenka, kterou se dá nafukovat jen tak pro zábavu. Submisivní človíček získává pocit, že jde zde jen pro pobavení. Zcela v moci něčeho, co je mimo její nebo jeho kontrolu.
Proč zkusit vzdušný klystýr
Nebudu vás tady přemlouvat, zda chcete nebo nechcete vyzkoušet v BDSM erotice něco nového je jen na vašich osobních preferencích. Pokud vás eroticky oslovuje klystýr a rádi zažíváte pocity ponížení, bezmoci a strachu může být vzdušný klystýr velmi zajímavým zpestřením.
Bezpečí & Rozum
Hovoříme-li o jakékoli praktice BDSM, vzdušný klystýr nevyjímaje, je nutno používat zdraví rozum a dané problematice dostatečně rozumět. Pokud jde o vzdušný klystýr nejedná se principielně o nebezpečnou praktiku. Principielně. Vzdušný klystýr je používán v medicíně, kde je aplikováno barium jako kontrastní plny při některých radiodiagnostických postupech nebo při vyšetření tlustého střeva ensokopem.
Zatímco v medicíně, pod odborným dohledem lékaře, se zázemím dobře vybaveného zdravotnického zařízení se aplikuje relativně velké množství vzduchu, v domácích podmínkách pro účely našich her si postačíme s mnohem menším objemem. Úroveň tohoto objemu je individuální, měla by být spíše symbolická, osvědčený objem je do půl litru.
Aplikujeme-li vzduch nečiníme nic neanatomického. Vzduch a další plyny jsou ve střevech obsaženy. Je však nutno dbát na to, aby byl aplikován vzduch jen s minimálním tlakem a velmi, velmi pomalu. Jakmile ucítíte větší tlak, bolest či křeče je čas skončit. Pro ty opravdu nejméně chápavé důrazně upozorňuji, že aplikovat vzduch pod tlakem (např. stlačený vzduch, používat kompresor, pumpu a podobně) je extrémně nebezpečné.
Rovnž riozikové jsou jakékoli jiné plyny, než vzduch, velmi laicky řečeno - cokoli co nemůžete dýchat, byste si do konečníku aplikovat neměli.
Hrozí protržení (odborně ruptura) střeva nebo konečníku, což je akutně život ohrožující stav. Pro vzdušný klystýr proto nepoužíváme zásadně žádné kompresory s neomezeným objemem vyfoukávaného vzduchu (takže ještě jednou: Žádné akvarijní kompresory nebo snad i cokoli horšího), nepoužíváme zařízení, která vzduch foukají nekontrolovaně pod tlakem (různé tlakovací nádobky, např. na rosení květin a podobně).
Nepoužíváme taky zařízení s velkým objemem foukaného vzduchu (různé pumpy a podobně), protože jedno velké stlačení, ke kterému může dojít například omylem způsobí velké škody na našem zdraví!
Asi zde nemusím zdůrazňovat, že aplikovat cokoli jiného než čistý vzduch je opravdu hloupost, ať se již jedná o jakékoli směsi plynů či snad oxid uhličitý.
Vzdušný klystýr taky neprovádíme při jakýchkoli onemocnění zažívacího traktu, konečníku či análního otvoru a pamatujeme, že dostane-li se vzduch do krve hrozí embolie ohrožující život (což se u zdravého člověka stát nemůže).
Na závěr bezpečnostního odstavce malé upozornění. U některých osob může způsobovat kombinace vzduchu a vody v břiše křeče. Ty život neohrožují, ale mohou být nepříjemné. Je tedy na vašem zvážení zda to risknete:), ale není to pravidlo.
Postup
Bezpečně a eroticky lze vzdušný klystýr provést několika způsoby.
Buďto se použije nafukovací balónek - pumpička, větší stříkačka (janette) nebo klystýrovací balónek.
U všech pomůcek změříme nejprve pomoci vody a odměrky jejich objem a během aplikace jej sčítáme.
Pro aplikaci tímto způsobem je fantastická balónková pumpička, opatřená ventilkem. jeden konec je zaveden v zadečku, druhý je volně. Mačkáním dochází k nasávání vzduchu z jedné strany a nafukování ze strany druhé.
Druhou možností je použít aplikaci vody a vzduchu irigátorem. Nejjednodušší možností je ponechat v hadici vzduch a do irigátoru napustit vodu. Po otevření uzávěru je nejprve do zadečku vytlačen vzduch s hadice a následně začíná téct voda z nádobky. Je možné použít delší hadici, kterou je možno stočit do spirálky a tím objem aplikovaného vzduchu zvětšit.
Drsnější metodou je připojení mezi-nádobky. Ta se připojí doprostřed přerušené hadice vedoucí od klasické nádobky irigátoru se vzduchem. zatímco hlavní nádobka obsahuje vodu, mezi-nádobka je prázdná. Respektive je naplněna vzduchem. Jakmile se spustí proud vody vytlačuje voda vzduch z mezi-nádobky a žene jej do zadničky. Tento "vynález" je v mnoha formách uváděn na internetu a v některém z příštích příspěvků se jej pokusím více technicky popsat
Jen na okraj poznamenám, že platí že oba objemy (vzduch+voda) sčítáme a nepřekračujeme bezpečné individuální limity.
Příklady & Inspirace
Jako při všech BDSM aktivitách je důležité to čemu se pracovně říká "scénka":). Prostě atmosféra. Trestanou osůbku vhodně vysvlékneme, od pasu dolů by mělo být samozřejmostí. Spoutání není vůbec špatný nápad, stejně jako roubík do pusy. Nechceme přece poslouchat nějaké fňukání a prosení.
Vezmeme pumpičku, zasuneme a párkrát pomalu zmáčkneme.
Dalším aspektem tohoto trestu je fakt, že vzduch aplikovaný do zadničky musí jít zase ven. Téměř každý se stydí prcnout před někým jiným, je to takové společenské tabu. Považujeme to za směšné, nedůstojné, ponižující. A najednou je submisivní osoba úmyslně vystavena situaci, ve které je mu napumpován vzduch do zadničky a tím bude přinucena nevyhnutelně prcnout.
Trestané osůbce oznámíme, že nyní musí vzduch ze zadničky vypustit. Je-li to poprvé bude se extrémně stydět. Takhle můžeme naši hračku nafukovat a zase vyfukovat dle libosti.
Další variantou je zavedení trubičky do zadničky pomocí, které vzduch odejde sám od sebe. Bez ohledu na vůli trestaného človíčka.
Můžeme mu pohrozit, že pokud si neprcne sám/a dostane do zadečku trubičku, ale o to horší bude další trest.
Opravdu drsnou formou vzdušeného klystýru je jeho aplikace spolu s vodou pomocí irigátoru. Principem je aplikace většího množství vzduchu a následně vody. Pokud hovoříme o větším množstvím vzduchu můžeme mluvit tak o půl litru nestlačeného vzduchu, ale varuji že toto je individuální hodnota a záleží na pocitech submisivního jedince. Spoutání a roubík by u tohoto trestu mě měli být samozřejmostí.