Jaká jsem byla jako puberťačka? Již tehdy jsem měla své erotické fantasie, ve kterých jsem vystupovala jako mladá holka. Tehdy jsem byla Trans TEEN Karolína. Již tehdy mě přitahovalo téma transvestismu a crossdressingu. A zažívala v nich spousty erotických dobrodružství! Ráda si na to s vámi zavzpomínám.
Sama sebe jsem si představovala jako puberťačku. Trošku zlobivý klučičí výraz, blond vlasy na mikádo, brýle a trochu přidrzlý výraz. Zkrátka pořádně zlobivá holka.
Jako nadržená puberťačka jsem recyklovala a cyklovala dokonale pár skvělých fantazií. K jedné z nich mě inspiroval můj tehdejší poklad, nevyčerpatelná studnice poznání a inspirace, legendární erotický časopis NEIReport (kdo si vzpomene?). Byla v ní nějaká erotická povídka, prý autentický zážitek (dnes mi to připadá spíš smyšlené, ale tehdy jsem tomu věřila) o nějaké holce, kterou hlídal strejda a… hned jsme si představovala sama sebe, samozřejmě jako holku ;-).
Následující text je jen erotickou fantazií, kterou jsem nikdy nerealizovala. Jsou v ní praktiky, které nelze vnímat jako konsenzuální a já konsenzualitu – souhlas všech stran vždy požadují. Některé praktiky popsané v této fantasii jsou také za hranici bezpečného a rozumného BDSM, takže je doopravdy zažít nechci a ani vy je nikdy doopravdy nezkoušejte na sobě ani nikom jiném!
Víkend. Rodiče na výstavě v Praze a doma mě “hlídá” strejda. Je to spíš formalita, chtěl u nás přespat a setkat se s kamarády v rodném městě. A zároveň tu mám, alespoň nějaký dohled. Jenže je pátek a tak vyrážím do města. Strejda jde taky do hospody a tak si nedělá starost s návratem. Páteční diskotéka, naše parta, pivo a hlava se mi rychle začne motat. Domů se vracím po půlnoci ve velmi rozverné náladě.
Otáčím klíčkem v zámku a už je odemčeno. Ups! Strýc už je doma. Myslela jsem, že bude i on v hospodě skoro až do rána. Plížím se potemnělým bytem, ale moje alkoholová mysl vysílá signály příliš pomalu. Předsíň se ve tmě motá. Do něčeho vrážím, sype se to a dělá velký hluk. Rána do dveří. Rána dveřmi. Jsem dost opilá ne to, abych nemohla být tichá a dost střízlivá na to, abych sebe nejraději nevyfackovala. Ulehám nebo spíš padám do své postele. Svět se točí a já se rychle nořím do modrého světa snů.
Rána. Světlo. Chlad. Rychle zapínám paměťové centru. Kde jsem? Který je den? Je už bledé světlo zimního rána. Někdo ze mě stáhnul teplou peřinu. Ležím je v kalhotkách a tričku, tak jak jsem včera upadla do alkoholového bezvědomí. Strýc. Stojí u postele. Rychle se zase sápu pro peřinu.
Je ještě taky v pyžamu a županu. Sedá si na židli u mého pracovního stolu.
“Tak kalhotky dolů a přes moje kolena!”
“Cože?” Můj úsměv o který se snažím, polovinou mysli stále ve snu je trochu trapný a rozpačitý.
“Dělej Karolíno”. Jeho hlas ale není žertovný. Není milý. Vlastně je nepříjemně podrážděný. Naštvaný.
“Jasně jsme ti říkal do deseti doma. Kalhotky dolů a přes kolena nebo odcházím a popovídej si o tom rodiči!”
“Já jsem myslela” koktám “že jsi taky šel do hospody a že…”
“Seděl jsme tady a se strachem čekal, kdy se vrátíš, bolela mě hlava. Máš posledních deset sekund na rozmyšlenou nebo vyřešíš s rodiči proč jsi přišla ve tři ráno, nametená, smrděla jsi kouřem a…”
“Dobře, dobře, prosím, nejsem malá holka, tohle není nutný, já…chápu to, už se to nikdy nestane, přísahám.”
Strýc otráveně vstává. “Ne, ne, prosím, fajn…”
Situace se každou vteřinu zhoršuje. Začínám se topit. Rychle se hrabu z peřiny. “Prosím. Neodcházej, ať už to mám za sebou”
Strýc si opět sedá na židli s výrazem, jako by přesně počítal s tímhle scénářem.
“Tak co mám dělat?” ptám se otráveně.
“Svlíkni si kalhotky a přes moje kolena” říká naprosto samozřejmě, jako učitel, který jednu věc opakuje na hodině už podesáté.
“Můžu si nechat aspoň ty kalhotky, já se před tebou stydím, já nemůžu…”
“Nemůžeš co? Ožírat se s kluky, kouřit, chlastat? To problém není? Stáhni si hned ty kalhotky a nedělej z toho takovou vědu, ženských zadků už sem viděl dost!”
Mozkový procesor mi běží na 120%. Má kocovinová ranní mlha je pryč a mysl se stává rozjasněná. V té tíživé situaci rychle hledám argumenty. Výmluvy.
“Poslední možnost Karoli! Budu počítat to deseti a pak už se do tohohle pokoje nevrátím. A víš co to znamená! Devět…osum…sedm…”
Nořím dva prsty k okraji kalhotek. Otáčím se zadkem ke strýcovi, aby viděl co nejméně a rychle, ať už to mám za sebou si je stahuji. S kalhotkami, které si úzkostně držím před klínem se přehýbám přes jeho kolena. Je to divný pocit. Cítím teplo jeho nohou pod svým klínem. Cítím jak se mi klepe celé tělo nervozitou. Úzkostlivě svírám nohy i půlky zadečku u sebe jako ta nejcudnější panna. Strýc mi najednou jednu moji nohu přehazuje na druhou stranu svojí nohy. Levou mi tak svírá mezi svými nohami, zatímco moje pravá něho je na vnějším okraji jeho nohy. Tím se mi okamžitě proti mojí vůli rozevírají půlky prdelky. Cítím jak mi textil jeho pyžama tře o moje stydké pysky.
Třepu se a cítím podivnou zimu, i když je v pokoji zatopeno. Dívám se ven z okna. Tiše padá sníh. Na římse je už pár centimetrů. Au! Pořádné plesknutí. Netušila jsem, že to bude tak bolet! Au! Druhá půlka. NIkdy jsme od nikoho na zadek nedostala. Třetí. Čtvrtá. Rychle si rukou kryji půlku prdelky, ale strýc mě velmi pevně chytí za ruku, sevře mi nohu mezi své silné nohy a zrychluje tempo výprasku.
A taky sílu ran. “Prosím, přestaň, prosím to už stačí!”
“Stačí? Tohle je Karolíno začátek! Ještě z tebe cítím odporný chlast! A cigára! Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby tvojí rodiče zjistili že kouříš?” Zatraceně to bolí. Pálí. Je to strašné! Zatínám půlky prdelky a svírám ruce v pěst. S každou další ránou, ale začínám cítí podivné pocit v podbříšku. Ano. Je to neuvěřitelné. Naprosto mě to šokuje. Ale začínám se vzrušovat. Čím víc ran dopadá, čím pálivější je moje prdelka, tím zřetelnější je zjištění, že se mi děje něco nečekaného.
“Kolik jsi toho vypila?”
“Jenom dvě piva, auuu!”
“Přestaň mi lhát!” Strýc se hromně rozpřahuje a celá síla jeho ohromné dlaně dopadá na mojí malou nebohou prdelku. “Měla jsem čtyři piva a pár panákůů” mám na krajíčku.
“Vstaň!” Rychle vstávám a stahuji si oběma rukama tričko pod pás.
“Běž do kuchyně a přines vařechu a dělej!”
Při těch slovech mnou projede další vlna vzrušení. Je to jako oznámení, že za chvilku zažiji fantastický sex. Je to jako vidět kuka, který mě ohromně přitahuje. Nepoznávám se. Pevně doufám, že na mě není nic poznat. Nesmí. V tichosti odcházím do kuchyně. Rozechvělou rukou vybírám vařečku. Tu obyčejnou dřevěnou věc. Kolikrát jsem sní vařila? Tak proč jí teď svírám, jako by to byl největší artefakt rozkoše? Rukou jí pohladím a ucítím její dřevěnou texturu. Chtěla bych tu chvíli napětí a těšení se zastavit.
Cestou v předsíni si rychle v zrcadle kontroluji zadeček. Je opravdu červený a celý mi hoří. Když vcházím do svého pokojíku s vařečkou v ruce padne na mě deka pořádného studu. Nebo spíše peřina. Je těžká a dusivá. Cítím jak je moje prdelka červené, vehementně si stahuji dlouhé tričko a lituji, že není ještě o pár centimetrů delší. Zvědavost a touha mě však opět ženou dále.
“Tak šup” Ať už to máme za sebou! Přes kolena a podej mi tu vařečku!” Strýc to říká rutinně a trochu unaveně.
Uchopím svoje tričko a pomalu si jej vysvléknu. Stojím před strýcem úplně nahatá. Cítím jak mi tuhnou bradavky a staví se mi. Cítím krev pulsující ve spánku. Dívám se na strýce. Vyzývavě a odhodlaně. V jeho tváři cosi postřehnu. Vím, že to cosi skrývá. Co se mu teď hodí v hlavě?
Ulehám nahatá a rozklepaná opět na jeho kolena. Staví si mě do stejné polohy a dopadá první vařečková rána. Neskutečně zaštípe. Je to milionkrát horší než rukou. Tohle opravdu bolí. Druhá. Nahlas vykřiknu. Zatínám zuby a mobilizuji statečnost, zatímco mi na nebohou prdelku dopadá jedna rána za druhou. Moje malá prsa s nateklými bradavkami tlačí na jeho nohy. Svojí nohou, kterou mi sevřel blízko svého klína najednou zřetelně cítím jeho vzrušení. Z zprvu se polekám. Cítím zcela jasně, že mu jeho klacek pod pyžamem stojí. Cítím jeho teplo na své holé, rozechvělé noze. Dopadají další rány.
“Moc tě prosím, už dost, už to nevydržím! Prosím strejdo!” Můj hlas je opravdu naléhavý a chvěje se mi. Chvěje se mi ale vzrušením. Ví to i on?
“Vstaň a na kolena Karolínko!” Rozklepaná jako lísteček pomalu vstávám. Na jeho pyžamu, v místech, kde jsem měla opřený klín je zcela zřetelná vlhká skvrnka. Stopa mého vzrušení. Jsem vlhká. Nikdy před tím jsem snad takhle vzrušená nebyla. Klekám si na zem. Rukama si mnu rudou prdelku a na svých dlaních cítím jak pálí jako hrnek s teplým čajem. Je celý napuchlý a tuším, že si pár dní ani pořádně nesednu. Teď už mu to musí být jasné. Musel si všimnout. Co to znamená?
“Prosím tě strejdo, potrestej mě ještě!” Moje slova protnou pokojík. Opravdu jsme to řekla, to bylo jen v mé hlavě?
“A jak bys chtěla potrestat Karoli?”. Ale tenhle hlas je opravdový. Patří mu. Ze hry nejde odejít uprostřed. A tuhle hru chci dohrát. Přeju si to z celého srdce.
“Moc tě prosím, jestli bys mi za trest…za to, že jsem včera tak moc pila…nevyčistil moji prcku”
Strýc se zasměje. Trochu nejistě. Možná překvapeně.
“No…chtěla jsme tě poprosit…jestli by mi jako neudělal klystýr do zadečku…”. Znovu mě zaplavuje lvna neuvěřitelného vzrušení. Klystýr. Pamatuji si, co jsme cítila, když jsem o tomhle četla asi před půl rokem v potají uzmutém erotickém časopise. Byla to nějaká erotická povídka. Vím, že v ní neposlušná služebná dostala za trest klystýr. Strašně mě ta představa vzrušila. Šokovala. Vlastně jsem o tom moc nevěděla. Ale fascinovala mě ta představa ponížení, intimity. Od té chvíle jsem tu myšlenku nemohla dostat z hlavy. Jaké by to bylo? Jaké to je? Všichni okolo se při mých nevinných dotazech tvářil, že je to ta nejhorší a nejnepříjemnější věc na celém světě. To mě, ale možná jetě více utvrzovalo v mém vzrušení.
Když jsme to teď řekla nahlas a to slovo protnulo prostor mého pokojíku, zdálo se to skoro neuvěřitelné. Ale byl to snad projev nějaké důvěry. Tomu člověku, který mě přivedl na pokraj orgasmu jen svojí rukou a dřevěnou vařečkou?
“…a ty tady máš někde klystýr?” ptá se strýc zkoumavě a zamyšleně. Ano. Doma ho máme. Vlastně ani nevím proč. Je nově zabalený nepoužitý. Leží možná léta ve skříni v koupelně. Tmavě oranžový pryžový vak s oranžovou hadicí. Samozřejmě, nejednou jsem jej v posledních měsících zkoumala. Ale nikdy neměla odvahu ho vybalit.
Mlčky vstávám a odcházím do koupelny. Jako automat otvírám skříňku, trhavě vybaluji klystýr z igelitového obalu, důkladně jej nad vanou proplachuji a pak do něj napouštím teplou vodu. Napustím jej asi z třetiny a rychle se vracím do pokojíku.
Strýc jej ode mě beze slova, ale s podivným úsměvem přebírá. Když stojí, vidím pod pyžamem zřetelně jeho erekci. Musí vědět, že jsem si toho všimla.
“Běž a dopusť tam ještě vodu, až po okraj” dívá se přímo na mojí nahatou postavu.
“A není to moc, já…” pak mlčky odcházím. Cítím jak se mi trochu podlamuji nohy.
V koupelně dopouštím vodu až po okraj. Vak je teď pořádně těžký. Jaký je to objem? Není to moc? Jaký to bude pocit? Kolik že vody dostala ta služebná v té povídce? Asi to tam nebylo.
Strýc se rozhlíží po místnosti a pak vak zavěšuje na stojan od lampy nad mojí postelí. Odcházím do bytu pro další rekvizity. Vím co hledám. A nacházím. Na postel pokládám provaz a kravaty.
“Možná bys mě chtěl svázat, kdybych nechtěla poslouchat…”
“To je dobrý nápad, dones ještě nějaký krém”. Odcházím do koupelny. Tuším na co jej bude potřeba. Vyzná se.
“Co teď?” ptám se a znovu se dívám na vak plný vody.
“Teď se polož na tu postel Karoli”. Lehám si na záda. Kleká si na postel vedle mě. Jemně mi zvedá nohu, pak druhou, zkříží je u kotníků, přidrží jednou rukou a druhou omotá provazem, který jsem přinesla. Pak mi stejně něžně zvedá ruce a obě pevně přivazuje s pomocí provazu a kravaty k nohám. Cítím jak špulím svoji prdelku. Prohlíží si moji kundičku a Hvězdičku v prdelce.
Pak si na prsty nabere krém a jemně mi jej vetře na prdelku. Instinktivně sebou cuknu. ten pocit neznám. Vzdychnu. Bere do ruky hadici. Přikládá její širší a oblý konec k mojí prdelce a já pak cítím jak mi jí zasunuje dovnitř. Je to strašně divný pocit. Není nepříjemný. Nebolí. je jen divný. Jednou rukou mi přidržuje mje nohy a ruce zvednuté nahoře a druhou otáčím kohoutem vaku klystýru. Zabublání v prdelce. Zase sebou cuknu. Pak ucítím teplo v zadečku. Rozlévá se. Tak takové to je? Nebolí to. Vlastně to není nepříjemné. Pohladí mě nová vlna zvláštního vzrušení.
Pokládá prsty na mojí vzrušenou kundičku. Hladí stydké pysky. Jemně a snadno vklouzává dovnitř. Jsem doslova mokrá. Nahlas sténám. Celé moje tělo se prohne v obrovské vlně rozkoše a moje prcka i kundička mohutně pulsují. Je to největší orgasmus v mém životě. S každým stažením zadečku zřetelně cítím další vodu které do mě teče. Poddávám se a uvolňuji celé tělo.
Uzavírá kohoutek klystýru a opatrně vytahuje hadičku z mé prdelky. Převalím se na bok, stále svázaná. Rozvazuje mě a já pak utíkám na toaletu.
Když se vracím ze sprchy, sedí strýc u snídaně a pije kávu. Tváří se jako by se absolutně nic nestalo. Usedám ke stolu. Stále rozechvělá. Rozjitřená.
“Budeš mě hlídat i příští víkend?”
Tento text je pouhou erotickou fantasií. Nikdy jsme jí neprožila a ani prožít nechci. Popisované praktiky jako je například použití zahradní hadice nebo lepící pásky jako roubíku jsou potenciálně vysoce zdraví ohrožující a nikdy je doopravdy nezkoušejte! Pro všechny BDSM praktiky vždy platí: Dobrovolně, rozumně, bezpečně!